Úvodní  >  Autoři  >  Jan Kožuško

Autor: Jan Kožuško

O autorovi

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.



30.05.2022 Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 7 664x)

19.04.2021 První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

(přečteno 6 759x)

05.11.2019 Česká výprava přivezla z Rumunska tři bronzové medaile

(přečteno 6 807x)

12.08.2019 Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

(přečteno 8 271x)

13.05.2019 Tajemství hvězdého trojúhelníku odhaleno

(přečteno 8 642x)

26.03.2019 Záhada čtyř stínů vyřešena v Opavě

(přečteno 8 984x)

12.11.2018 Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

(přečteno 9 128x)

21.05.2018 Hradec Králové žil Astronomickou olympiádou

(přečteno 9 042x)

15.05.2018 Jak by vypadala obloha ze dna oceánu?

(přečteno 9 205x)

26.03.2018 Opava hostila první letošní finále Astronomické olympiády

(přečteno 9 072x)

22.11.2017 Čeští reprezentanti získali na 11. IOAA v Thajsku stříbro a dva bronzy

(přečteno 10 177x)

15.05.2017 Výsledky finále kategorie CD 14. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 9 783x)

11.04.2017 Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

(přečteno 9 307x)

23.03.2017 Dvě desítky astronomů poměřily své síly v Opavě

(přečteno 10 081x)

20.12.2016 Čeští reprezentanti získali na 10. IOAA zlato a bronz

(přečteno 16 832x)

21.05.2016 Výsledky 13. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 14 978x)

13.05.2016 (Ne)šťastná 13ka provázela finalisty Astronomické olympiády v Opavě

(přečteno 10 738x)

11.04.2016 O finalistech 13. ročníku Astronomické olympiády je rozhodnuto

(přečteno 10 543x)

18.03.2016 Nejvyšší kategorie Astronomické olympiády zná své vítěze!

(přečteno 14 823x)

14.03.2016 Finalisté Astronomické olympiády kategorie AB se poprvé utkají v Opavě

(přečteno 9 506x)

23.10.2015 Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

(přečteno 13 846x)

10.08.2015 Výsledky z 9. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

(přečteno 11 484x)

25.05.2015 Mladé astronomky vévodí 12. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 11 017x)

29.10.2014 Výsledky českého týmu na XIX. Mezinárodní astronomické olympiádě v Kyrgyzstánu

(přečteno 11 807x)

18.06.2014 11. ročník astronomické olympiády skončil soustředěním ve Valašském Meziříčí

(přečteno 6 870x)

06.05.2014 Astronomická olympiáda má prvního „absolventa“

(přečteno 6 194x)

17.09.2013 Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

(přečteno 13 046x)

30.10.2012 Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

(přečteno 16 668x)

15.08.2012 Mladí čeští astronomové přivážejí z Brazílie 5 medailí

(přečteno 16 842x)

28.05.2012 9. ročník Astronomické olympiády 2011/2012 skončil pražským finále - výsledky

(přečteno 12 405x)

30.09.2011 Zlatý úspěch mladých astronomů pokračuje v Kazachstánu!

(přečteno 11 942x)

05.09.2011 Absolutní vítězství českého řešitele v Polsku

(přečteno 17 424x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »