Úvodní  >  Autoři  >  Jan Kožuško

Autor: Jan Kožuško

O autorovi

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.



30.05.2022 Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 7 690x)

19.04.2021 První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

(přečteno 6 768x)

05.11.2019 Česká výprava přivezla z Rumunska tři bronzové medaile

(přečteno 6 820x)

12.08.2019 Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

(přečteno 8 283x)

13.05.2019 Tajemství hvězdého trojúhelníku odhaleno

(přečteno 8 653x)

26.03.2019 Záhada čtyř stínů vyřešena v Opavě

(přečteno 8 993x)

12.11.2018 Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

(přečteno 9 137x)

21.05.2018 Hradec Králové žil Astronomickou olympiádou

(přečteno 9 051x)

15.05.2018 Jak by vypadala obloha ze dna oceánu?

(přečteno 9 217x)

26.03.2018 Opava hostila první letošní finále Astronomické olympiády

(přečteno 9 080x)

22.11.2017 Čeští reprezentanti získali na 11. IOAA v Thajsku stříbro a dva bronzy

(přečteno 10 187x)

15.05.2017 Výsledky finále kategorie CD 14. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 9 792x)

11.04.2017 Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

(přečteno 9 314x)

23.03.2017 Dvě desítky astronomů poměřily své síly v Opavě

(přečteno 10 096x)

20.12.2016 Čeští reprezentanti získali na 10. IOAA zlato a bronz

(přečteno 16 845x)

21.05.2016 Výsledky 13. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 14 984x)

13.05.2016 (Ne)šťastná 13ka provázela finalisty Astronomické olympiády v Opavě

(přečteno 10 742x)

11.04.2016 O finalistech 13. ročníku Astronomické olympiády je rozhodnuto

(přečteno 10 550x)

18.03.2016 Nejvyšší kategorie Astronomické olympiády zná své vítěze!

(přečteno 14 830x)

14.03.2016 Finalisté Astronomické olympiády kategorie AB se poprvé utkají v Opavě

(přečteno 9 516x)

23.10.2015 Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

(přečteno 13 851x)

10.08.2015 Výsledky z 9. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

(přečteno 11 490x)

25.05.2015 Mladé astronomky vévodí 12. ročníku Astronomické olympiády

(přečteno 11 029x)

29.10.2014 Výsledky českého týmu na XIX. Mezinárodní astronomické olympiádě v Kyrgyzstánu

(přečteno 11 816x)

18.06.2014 11. ročník astronomické olympiády skončil soustředěním ve Valašském Meziříčí

(přečteno 6 872x)

06.05.2014 Astronomická olympiáda má prvního „absolventa“

(přečteno 6 196x)

17.09.2013 Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

(přečteno 13 056x)

30.10.2012 Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

(přečteno 16 683x)

15.08.2012 Mladí čeští astronomové přivážejí z Brazílie 5 medailí

(přečteno 16 856x)

28.05.2012 9. ročník Astronomické olympiády 2011/2012 skončil pražským finále - výsledky

(přečteno 12 412x)

30.09.2011 Zlatý úspěch mladých astronomů pokračuje v Kazachstánu!

(přečteno 11 949x)

05.09.2011 Absolutní vítězství českého řešitele v Polsku

(přečteno 17 432x)



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »