Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  11. ročník astronomické olympiády skončil soustředěním ve Valašském Meziříčí

11. ročník astronomické olympiády skončil soustředěním ve Valašském Meziříčí

Účastníci soustředění při exkurzi na odborná pracoviště hvězdárny Valašské Meziříčí Autor: Jan Kožuško
Účastníci soustředění při exkurzi na odborná pracoviště hvězdárny Valašské Meziříčí
Autor: Jan Kožuško
11. června 2014 skončil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí 11. ročník Astronomické olympiády. 14 nejlepších účastníků z kategorií EF a CD zde poměřilo své síly a 5 z nich bylo nominováno na XIX. Mezinárodní astronomickou olympiádu, která se uskuteční od 12. do 21. října v Kyrgyzstánu. Soustředění předcházela v květnu ústřední kola v Ostravě a Brně. Celkem se 11. ročníku Astronomické olympiády zúčastnilo 9630 řešitelů.

Vítězka finále kateogorie CD Autor: Adam Fišer
Vítězka finále kategorie CD - Hana Lounová
Autor: Adam Fišer
Finále kategorie CD v Ostravě proběhlo ve dnech 15. – 16. května 2014 pod záštitou rektora VŠB-TU Ostrava prof. Ivo Vondráka. Soutěž zahájila prorektorka pro rozvoj VŠB-TU Ostrava, prof. Darja Kubečková. Vedle řešení astronomických úloh v prostorách budovy Centra podpory inovací VŠB-TU Ostrava absolvovali soutěžící exkurzi do Energetického centra Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava, což je unikátní pracoviště, kde studenti spolu s pedagogy vyrábějí automobily „poháněné Sluncem“ a zkoumají další alternativní zdroje energie.

Vítězové finále kategorií EF - Martin Pecár (uprostřed vlevo) a GH - Martin Schmied Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Vítězové finále kategorií EF - Martin Pecár (uprostřed vlevo) a GH - Martin Schmied
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Finále kategorií EF a GH proběhlo na Hvězdárně a planetáriu Brno. Po čtvrteční exkurzi do brněnského podzemí a prohlídce města čekal soutěžící v pátek 23. května 2014 test znalostí oblohy v Digitáriu, interaktivní úlohy v Exploratoriu a malém planetáriu, ale i náročnější teoretické úlohy. Pro doprovázející učitele a rodiče byly v pátek připraveny přednášky prof. Kulhánka a Mgr. Rozehnala o černých dírách a nových pohledech na Sluneční soustavu.

Účastníci soustředění před Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí Autor: Jan Kožuško
Účastníci soustředění před Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí
Autor: Jan Kožuško
Soustředění se již po sedmé konalo na hvězdárně ve Valašském Meziříčí od 8. do 11. června. Soutěžící vedle tří bloků soutěžních úloh absolvovali přednášky Prof. Kulhánka o astrofyzice a optice, seminář ze sférické astronomie a pozorovali dalekohledy hvězdárny Slunce i noční oblohu. Pět nejlepších účastníků bylo nominováno na XIX. Mezinárodní astronomickou olympiádu:

Denis Müller z Gymnázia Budějovická v Praze,
Hana Lounová z Gymnázia Olomouc - Hejčín,
Jiří Vala z Gymnázia, SOŠ a SOU Mikulov, Komenského 7,
Jáchym Bareš z Gymnázia Olomouc - Hejčín,
Martin Pecár ze Základní školy Valašská Polanka.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve čtyřech věkových kategoriích, dvě z nich tradičně zajišťuje Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Finále nejstarší kategorie AB se pravidelně koná v březnu, aby se do něj mohli zapojit i studenti maturitních ročníků. Účastníci v nižších kategoriích se svých finálových klání dočkají vždy v květnu (kategorie CD v Ostravě, EF a GH v Brně nebo Praze). Soutěž je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A. Další informace o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) lze najít na http://olympiada.astro.cz.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »