Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

Astronomická olympiáda

Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.

Finále kategorie AB

Soutěžní online klání dvaceti nejlepších řešitelů krajského kola začalo ve čtvrtek 8. dubna dopoledne na platformě ZOOM teoretickou částí. Na regulérní průběh finále dohlíželo až osm komisařů, soutěžící museli být po celou dobu v zorném poli svých kamer a museli mít zapnutý mikrofon. Řešené příklady se týkaly například rozpadu mezonu, polohy špionážní družice nebo skleníkového efektu. Své výsledky pak soutěžící zasílali emailem porotcům k hodnocení. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti oblohy, objektů a práce s astronomickou mapou. V pátek dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování vzplanutí proměnné hvězdy. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo od 20 hodin a také diplomy byly rozeslány po internetu.

Finále Astronomické olympiády 2021 Autor: Tomáš Gráf
Finále Astronomické olympiády 2021
Autor: Tomáš Gráf

Finále kategorie CD

Finále v této kategorii se odehrálo v obdobném režimu jako soutěž starších studentů kategorie AB, tedy dvacítka nejlepších řešitelů krajského kola se v úterý 13. dubna dopoledne zabývala teoretickou částí. Výpočty se týkaly například pohybu dvojhvězd, velikosti zorného pole dalekohledu nebo změn polohy planety Mars. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti astronomických objektů a práce s astronomickou mapou. Ve středu dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování atmosférické extinkce. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo také online ve středu od 20 hodin a diplomy byly rozeslány po internetu.

V rámci doprovodného programu čekala studenty obou finále virtuální prohlídka budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě včetně observatoře WHOO! a Unisféry (digitální sférické projekce) a rovněž části budovy na Hauerově ulici, ve které působí pedagogové a studenti studijního programu Multimediální techniky.

Vítězové obou finále

V pátek 9. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii AB. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Marco Souza de Joode, Gymnázium Nad Štolou, Praha 7
  2. David Bálek, Gymnázium Příbram
  3. Natálie Maleňáková, Slovanské gymnázium Olomouc

Ve středu 14. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii CD. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. David Bálek, Gymnázium Příbram
  2. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Budějovická, Praha
    Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc

Mohlo by vás zajímat, že …

  • finalisté zjistili, že internet nedokáže přenášet ani emoce ani atmosféru celé soutěže a doufají, že tento vynucený experiment nebude mít v příštích letech pokračování
  • mezi komisaři mohli být i naši kolegové ze Švýcarska a z univerzity v americké Indianě i vzdělávacího centra Faktum
  • kromě vyřešených příkladů byla jedním z účastníků během finále vytvořena satirická báseň o Astronomické olympiádě
  • zvuky skenerů používaných některými finalisty připomínaly zvuky sekaček na trávu

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2020/21 probíhá její 18. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Astronomická olympiáda ještě pokračuje. Letos vyvrcholí ústředními koly pro pět desítek finalistů kategorie EF a GH v polovině května. Informace naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě. Ústřední kola kategorie AB a CD by se neobešla bez pečlivého organizačního zajištění týmem tvořeným členy komisí Astronomické olympiády a zaměstnanci i studenty Slezské univerzity v Opavě.

Úlohy finále připravili Martin Blaschke, Tomáš Gráf, Jindřich Jelínek, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Jaromír Mielec, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera. Zadání recenzovali Michal Švanda a Petr Kulhánek.

Porotci a komisaři online obou finále byli Jáchym Bareš, Martin Blaschke, Martin Fuzik, Hana Gráfová, Tomáš Gráf, Jan Hladík, Petra Hyklová, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Václav Pavlík, Lukáš Supik, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera.

Kontakty:

Dr. Ing. Jan Kožuško, předseda ústřední komise AO
Česká astronomická společnost
e-mail: kozusko@astro.cz

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
e-mail: tomas.graf@fpf.slu.cz
telefon: +420 734 268 124

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Astronomická expedice v Úpici
[3] Slezská univerzita v Opavě
[4] Tisková zpráva ke stažení (doc)
[5] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »