Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

Astronomická olympiáda

Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.

Finále kategorie AB

Soutěžní online klání dvaceti nejlepších řešitelů krajského kola začalo ve čtvrtek 8. dubna dopoledne na platformě ZOOM teoretickou částí. Na regulérní průběh finále dohlíželo až osm komisařů, soutěžící museli být po celou dobu v zorném poli svých kamer a museli mít zapnutý mikrofon. Řešené příklady se týkaly například rozpadu mezonu, polohy špionážní družice nebo skleníkového efektu. Své výsledky pak soutěžící zasílali emailem porotcům k hodnocení. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti oblohy, objektů a práce s astronomickou mapou. V pátek dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování vzplanutí proměnné hvězdy. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo od 20 hodin a také diplomy byly rozeslány po internetu.

Finále Astronomické olympiády 2021 Autor: Tomáš Gráf
Finále Astronomické olympiády 2021
Autor: Tomáš Gráf

Finále kategorie CD

Finále v této kategorii se odehrálo v obdobném režimu jako soutěž starších studentů kategorie AB, tedy dvacítka nejlepších řešitelů krajského kola se v úterý 13. dubna dopoledne zabývala teoretickou částí. Výpočty se týkaly například pohybu dvojhvězd, velikosti zorného pole dalekohledu nebo změn polohy planety Mars. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti astronomických objektů a práce s astronomickou mapou. Ve středu dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování atmosférické extinkce. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo také online ve středu od 20 hodin a diplomy byly rozeslány po internetu.

V rámci doprovodného programu čekala studenty obou finále virtuální prohlídka budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě včetně observatoře WHOO! a Unisféry (digitální sférické projekce) a rovněž části budovy na Hauerově ulici, ve které působí pedagogové a studenti studijního programu Multimediální techniky.

Vítězové obou finále

V pátek 9. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii AB. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Marco Souza de Joode, Gymnázium Nad Štolou, Praha 7
  2. David Bálek, Gymnázium Příbram
  3. Natálie Maleňáková, Slovanské gymnázium Olomouc

Ve středu 14. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii CD. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. David Bálek, Gymnázium Příbram
  2. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Budějovická, Praha
    Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc

Mohlo by vás zajímat, že …

  • finalisté zjistili, že internet nedokáže přenášet ani emoce ani atmosféru celé soutěže a doufají, že tento vynucený experiment nebude mít v příštích letech pokračování
  • mezi komisaři mohli být i naši kolegové ze Švýcarska a z univerzity v americké Indianě i vzdělávacího centra Faktum
  • kromě vyřešených příkladů byla jedním z účastníků během finále vytvořena satirická báseň o Astronomické olympiádě
  • zvuky skenerů používaných některými finalisty připomínaly zvuky sekaček na trávu

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2020/21 probíhá její 18. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Astronomická olympiáda ještě pokračuje. Letos vyvrcholí ústředními koly pro pět desítek finalistů kategorie EF a GH v polovině května. Informace naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě. Ústřední kola kategorie AB a CD by se neobešla bez pečlivého organizačního zajištění týmem tvořeným členy komisí Astronomické olympiády a zaměstnanci i studenty Slezské univerzity v Opavě.

Úlohy finále připravili Martin Blaschke, Tomáš Gráf, Jindřich Jelínek, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Jaromír Mielec, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera. Zadání recenzovali Michal Švanda a Petr Kulhánek.

Porotci a komisaři online obou finále byli Jáchym Bareš, Martin Blaschke, Martin Fuzik, Hana Gráfová, Tomáš Gráf, Jan Hladík, Petra Hyklová, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Václav Pavlík, Lukáš Supik, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera.

Kontakty:

Dr. Ing. Jan Kožuško, předseda ústřední komise AO
Česká astronomická společnost
e-mail: kozusko@astro.cz

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
e-mail: tomas.graf@fpf.slu.cz
telefon: +420 734 268 124

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Astronomická expedice v Úpici
[3] Slezská univerzita v Opavě
[4] Tisková zpráva ke stažení (doc)
[5] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »