Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

Astronomická olympiáda

Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.

Finále kategorie AB

Soutěžní online klání dvaceti nejlepších řešitelů krajského kola začalo ve čtvrtek 8. dubna dopoledne na platformě ZOOM teoretickou částí. Na regulérní průběh finále dohlíželo až osm komisařů, soutěžící museli být po celou dobu v zorném poli svých kamer a museli mít zapnutý mikrofon. Řešené příklady se týkaly například rozpadu mezonu, polohy špionážní družice nebo skleníkového efektu. Své výsledky pak soutěžící zasílali emailem porotcům k hodnocení. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti oblohy, objektů a práce s astronomickou mapou. V pátek dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování vzplanutí proměnné hvězdy. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo od 20 hodin a také diplomy byly rozeslány po internetu.

Finále Astronomické olympiády 2021 Autor: Tomáš Gráf
Finále Astronomické olympiády 2021
Autor: Tomáš Gráf

Finále kategorie CD

Finále v této kategorii se odehrálo v obdobném režimu jako soutěž starších studentů kategorie AB, tedy dvacítka nejlepších řešitelů krajského kola se v úterý 13. dubna dopoledne zabývala teoretickou částí. Výpočty se týkaly například pohybu dvojhvězd, velikosti zorného pole dalekohledu nebo změn polohy planety Mars. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti astronomických objektů a práce s astronomickou mapou. Ve středu dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování atmosférické extinkce. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo také online ve středu od 20 hodin a diplomy byly rozeslány po internetu.

V rámci doprovodného programu čekala studenty obou finále virtuální prohlídka budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě včetně observatoře WHOO! a Unisféry (digitální sférické projekce) a rovněž části budovy na Hauerově ulici, ve které působí pedagogové a studenti studijního programu Multimediální techniky.

Vítězové obou finále

V pátek 9. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii AB. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Marco Souza de Joode, Gymnázium Nad Štolou, Praha 7
  2. David Bálek, Gymnázium Příbram
  3. Natálie Maleňáková, Slovanské gymnázium Olomouc

Ve středu 14. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii CD. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. David Bálek, Gymnázium Příbram
  2. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Budějovická, Praha
    Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc

Mohlo by vás zajímat, že …

  • finalisté zjistili, že internet nedokáže přenášet ani emoce ani atmosféru celé soutěže a doufají, že tento vynucený experiment nebude mít v příštích letech pokračování
  • mezi komisaři mohli být i naši kolegové ze Švýcarska a z univerzity v americké Indianě i vzdělávacího centra Faktum
  • kromě vyřešených příkladů byla jedním z účastníků během finále vytvořena satirická báseň o Astronomické olympiádě
  • zvuky skenerů používaných některými finalisty připomínaly zvuky sekaček na trávu

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2020/21 probíhá její 18. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Astronomická olympiáda ještě pokračuje. Letos vyvrcholí ústředními koly pro pět desítek finalistů kategorie EF a GH v polovině května. Informace naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě. Ústřední kola kategorie AB a CD by se neobešla bez pečlivého organizačního zajištění týmem tvořeným členy komisí Astronomické olympiády a zaměstnanci i studenty Slezské univerzity v Opavě.

Úlohy finále připravili Martin Blaschke, Tomáš Gráf, Jindřich Jelínek, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Jaromír Mielec, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera. Zadání recenzovali Michal Švanda a Petr Kulhánek.

Porotci a komisaři online obou finále byli Jáchym Bareš, Martin Blaschke, Martin Fuzik, Hana Gráfová, Tomáš Gráf, Jan Hladík, Petra Hyklová, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Václav Pavlík, Lukáš Supik, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera.

Kontakty:

Dr. Ing. Jan Kožuško, předseda ústřední komise AO
Česká astronomická společnost
e-mail: kozusko@astro.cz

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
e-mail: tomas.graf@fpf.slu.cz
telefon: +420 734 268 124

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Astronomická expedice v Úpici
[3] Slezská univerzita v Opavě
[4] Tisková zpráva ke stažení (doc)
[5] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »