Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Finále kategorie GH v pražském planetáriu
Autor: Jan Kožuško

V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.

Po neobvyklých dvou letech v online-prostředí se finalisté Astronomické olympiády opět setkali osobně. Znalosti napříč všemi oblastmi astronomie nejprve prověřil přehledový test, po kterém na soutěžící čekala praktická část pod umělou oblohou Planetária Praha, která je zároveň největší projekční plochou v České republice. Soutěžní klání pak pokračovalo řešením úloh zaměřených na zatmění Slunce, výzkum extrasolárních planet a pilotované lety k Měsíci. Na mladší kategorii čekal interaktivní kvíz na výstavě v Planetáriu.

Řešení úloh kategorie EF Autor: Jan Kožuško
Řešení úloh kategorie EF
Autor: Jan Kožuško

Po obědě, který byl připraven přímo na terase planetária, shlédli účastníci v rámci doprovodného programu hned tři pořady z programové nabídky Planetária: Horizon, Voyager a Noční obloha 8K, a mohli si prohlédnout výstavu v planetáriu. Na virtuální návštěvu můžete do zavítat i vy, a to online na adrese www.planetum.cz.

Vítězové kategorie EF - 8. a 9. ročník ZŠ

  1. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara Domažlice
  2. Matěj Hošek, Gymnázium Ostrava-Zábřeh
  3. Stela Srpová, Gymnázium Ostrava-Zábřeh

Vítězové kategorie GH - 6. a 7. ročník ZŠ

  1. Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského Uherský Brod
  2. Samuel Zubák, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Petr Barták, Slovanské gymnázium Olomouc

Vyhlášení výsledků
Vyhlášení výsledků

První dvě celostátní kola kategorií AB a CD pro střední školy proběhla v březnu a květnu v Opavě a jejich vítězi jsou:

Vítězové kategorie AB - 3. a 4. ročník SŠ

  1. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  2. Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. David Bálek, Gymnázium Příbram

Vítězové kategorie CD - 1. a 2. ročník SŠ

  1. Lukáš Linhart, Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Christiana Dopplera v Praze

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2021/22 probíhá její XIX. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkové listiny, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je platforma Planetum a Česká astronomická společnost. Astronomickou olympiádu dále podpořili Supra Praha, Aldebaran Group for Astrophysics, Ústecký, Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj.

Úlohy finále připravili Václav Pavlík a Tomáš Franc. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký. Porotci a organizátory finále byli Tomáš Franc, Jan Kožuško, Radka Křížová, Pavel Kůs, Irena Picková, Lenka Soumarová, Lenka Trojanová, Martin Tylšar, Jan Veselý a Jakub Vošmera.

Na pořádání Astronomické olympiády se dále celoročně podílí několik desítek organizátorů a porotců. Práce ústřední komise by se neobešla bez podpory a spolupráce více než tří stovek učitelů, kteří se v průběhu školního roku věnují tisícům řešitelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] www.planetum.cz




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »