Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Český tým na XVIII. IAO. Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým na XVIII. IAO.
Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým přivezl z XVIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XVIII. IAO) ve Vilniusu (Litva, 6. – 14. září) tři bronzové medaile.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 17. září 2013

Foto v úvodu: Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis).

XVIII. IAO se konala v konferenčním centru Dubingiai přibližně 50 km severně od Vilniusu. Během soutěže studenti dvaceti týmů z Evropy a Asie poměřili své znalosti v teoretickém kole, schopnosti zpracovávat data z astronomických pozorování v praktickém kole a orientaci na obloze při práci s dalekohledem v pozorovacím kole. Týdenní program doprovodily přednášky a exkurze na hvězdárnu Molėtai, hrad Trakai, do skanzenu Rumšiškės a hlavního města Vilnius.

Na zahajovacím ceremoniálu vedle funkcionářů soutěže studenty přišel pozdravit první náměstek ministra školství a vědy Dr. Rimantas Vaitkus. Na závěrečném ceremoniálu byl přítomen předseda litevské akademie věd Prof. Valdemaras Razumas, který zdůraznil důležitost  intelektuálního kapitálu pro malé země.  Proto  klade litevské ministerstvo školství a vědy velký důraz na podporu talentované mládeže a intenzivně podpořilo také konání letošní XVIII. IAO.

Bronzové medaile přivezli Hana Lounová z Gymnázia Olomouc-Hejčín, Lukáš Supik z Gymnázia Komenského v Třinci a Martin Orság z Gymnázia Vyškov. Čestná uznání Lucie Fořtová z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře a Jan Preiss z Gymnázia Lovosice. Delegaci vedli Ing. Jan Kožuško a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně a České astronomické společnosti.

V příštím roce se starší studenti utkají v Rumunsku na 8. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) a mladší studenti v Kyrgyzstánu na XIX. IAO. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2014 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis)

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB-TU Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2013/2014 probíhá 11. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2014 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace:

Více o XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVIII. IAO) najdete na www.iao2013.org.

Více o 7. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (7. IOAA) najdete na www.ioaa2013.gr. K výsledkům českého týmu na 7. IOAA vydala Česká astronomická společnost tiskovou zprávu dne 9. srpna 2013 - /download?type=13.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »