Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Český tým na XVIII. IAO. Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým na XVIII. IAO.
Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým přivezl z XVIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XVIII. IAO) ve Vilniusu (Litva, 6. – 14. září) tři bronzové medaile.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 17. září 2013

Foto v úvodu: Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis).

XVIII. IAO se konala v konferenčním centru Dubingiai přibližně 50 km severně od Vilniusu. Během soutěže studenti dvaceti týmů z Evropy a Asie poměřili své znalosti v teoretickém kole, schopnosti zpracovávat data z astronomických pozorování v praktickém kole a orientaci na obloze při práci s dalekohledem v pozorovacím kole. Týdenní program doprovodily přednášky a exkurze na hvězdárnu Molėtai, hrad Trakai, do skanzenu Rumšiškės a hlavního města Vilnius.

Na zahajovacím ceremoniálu vedle funkcionářů soutěže studenty přišel pozdravit první náměstek ministra školství a vědy Dr. Rimantas Vaitkus. Na závěrečném ceremoniálu byl přítomen předseda litevské akademie věd Prof. Valdemaras Razumas, který zdůraznil důležitost  intelektuálního kapitálu pro malé země.  Proto  klade litevské ministerstvo školství a vědy velký důraz na podporu talentované mládeže a intenzivně podpořilo také konání letošní XVIII. IAO.

Bronzové medaile přivezli Hana Lounová z Gymnázia Olomouc-Hejčín, Lukáš Supik z Gymnázia Komenského v Třinci a Martin Orság z Gymnázia Vyškov. Čestná uznání Lucie Fořtová z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře a Jan Preiss z Gymnázia Lovosice. Delegaci vedli Ing. Jan Kožuško a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně a České astronomické společnosti.

V příštím roce se starší studenti utkají v Rumunsku na 8. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) a mladší studenti v Kyrgyzstánu na XIX. IAO. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2014 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis)

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB-TU Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2013/2014 probíhá 11. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2014 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace:

Více o XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVIII. IAO) najdete na www.iao2013.org.

Více o 7. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (7. IOAA) najdete na www.ioaa2013.gr. K výsledkům českého týmu na 7. IOAA vydala Česká astronomická společnost tiskovou zprávu dne 9. srpna 2013 - /download?type=13.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »