Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Český tým na XVIII. IAO. Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým na XVIII. IAO.
Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým přivezl z XVIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XVIII. IAO) ve Vilniusu (Litva, 6. – 14. září) tři bronzové medaile.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 17. září 2013

Foto v úvodu: Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis).

XVIII. IAO se konala v konferenčním centru Dubingiai přibližně 50 km severně od Vilniusu. Během soutěže studenti dvaceti týmů z Evropy a Asie poměřili své znalosti v teoretickém kole, schopnosti zpracovávat data z astronomických pozorování v praktickém kole a orientaci na obloze při práci s dalekohledem v pozorovacím kole. Týdenní program doprovodily přednášky a exkurze na hvězdárnu Molėtai, hrad Trakai, do skanzenu Rumšiškės a hlavního města Vilnius.

Na zahajovacím ceremoniálu vedle funkcionářů soutěže studenty přišel pozdravit první náměstek ministra školství a vědy Dr. Rimantas Vaitkus. Na závěrečném ceremoniálu byl přítomen předseda litevské akademie věd Prof. Valdemaras Razumas, který zdůraznil důležitost  intelektuálního kapitálu pro malé země.  Proto  klade litevské ministerstvo školství a vědy velký důraz na podporu talentované mládeže a intenzivně podpořilo také konání letošní XVIII. IAO.

Bronzové medaile přivezli Hana Lounová z Gymnázia Olomouc-Hejčín, Lukáš Supik z Gymnázia Komenského v Třinci a Martin Orság z Gymnázia Vyškov. Čestná uznání Lucie Fořtová z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře a Jan Preiss z Gymnázia Lovosice. Delegaci vedli Ing. Jan Kožuško a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně a České astronomické společnosti.

V příštím roce se starší studenti utkají v Rumunsku na 8. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) a mladší studenti v Kyrgyzstánu na XIX. IAO. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2014 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis)

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB-TU Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2013/2014 probíhá 11. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2014 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace:

Více o XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVIII. IAO) najdete na www.iao2013.org.

Více o 7. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (7. IOAA) najdete na www.ioaa2013.gr. K výsledkům českého týmu na 7. IOAA vydala Česká astronomická společnost tiskovou zprávu dne 9. srpna 2013 - /download?type=13.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »