Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O finalistech 13. ročníku Astronomické olympiády je rozhodnuto

O finalistech 13. ročníku Astronomické olympiády je rozhodnuto

Astronomická olympiáda - finále kategorie GH
Autor: Jakub Toman

Na začátku dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 15členná porota krajského kola, která vybrala 67 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO řešili online test také středoškoláci v kategorii CD. Tato novinka přilákala třikrát více zájemců než v předchozích letech.

Vývoj účasti v krajském kole kategorie CD Astronomické olympiády. Autor: Jan Kožuško
Vývoj účasti v krajském kole kategorie CD Astronomické olympiády.
Autor: Jan Kožuško
Celkem se krajského kola ve všech kategoriích zúčastnilo 1792 řešitelů.

V kategorii CD vzrostl počet řešitelů ve srovnání s předchozím ročníkem na trojnásobek.

Podrobné výsledky a jména těch, kteří postupují z jednotlivých krajů do finále, naleznete na stránkách Astronomické olympiády. K dispozici jsou také vzorová řešení úloh. Finalisté obdrží pozvánky ve středu 13. dubna 2016. Všichni účastníci si mohou prohlédnout vyhodnocení online-testu v sekci pro řešitele. Vyučujícím jsou dále v chráněné sekci stránek AO přístupné výpisy z výsledkových listin a diplomy pro účastníky krajského kola.

Zázemí pro vyhodnocení krajského kola nabídla tradičně Štefánikova hvězdárna, která je také od roku 2008 hlavním partnerem pro finále kategorie GH. "Organizátorům olympiády jsme poskytli prostory historické knihovny a o přestávkách mohli porotci pozorovat Slunce dalekohledy hvězdárny," upřesňuje vedoucí Štefánikovy hvězdárny, Jakub Rozehnal.

Finále kategorie EF na Akademii věd Autor: Radek Kříček
Finále kategorie EF na Akademii věd
Autor: Radek Kříček
Patnáct finalistů kategorie CD se utká 12. a 13. května v Opavě. Pět desítek nejlepších řešitelů se o týden později sjede do Prahy. Soutěžní klání proběhnou na Štefánikově hvězdárně a v reprezentativních prostorách Akademie věd na Národní třídě. Před odpoledním slavnostním vyhlášením výsledků zasvětí účastníky a jejich učitele do tajů gravitačních vln Prof. Petr Kulhánek. Na sobotu je připraven atraktivní doprovodný program - procházka Prahou astronomickou a návštěva planetária ve Stromovce.

Vítězové finále CD a EF postoupí na čtyřdenní výběrové soustředění, kde budou nominováni členové českého týmu na XXI. Mezinárodní astronomickou olympiádu v Bulharsku.

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako soutěž v kategorii A. Je zcela výjimečná tím, že řešitelé mají možnost navzájem poměřit své síly v ústředním kole ve všech otevřených kategoriích - již od 6. třídy základní školy. Hlavními partnery jsou Štefánikova hvězdárna v Praze a Filosoficko-přirodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Štefánikova hvězdárna v Praze



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »