< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz
Jan Kožuško Vytisknout článek

Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

Český tým na XX. IAO (zleva: Jan Kožuško, Jaromír Mielec, Radka Křížová, Jindřich Jelínek, Jiří Vala, Jiří Loun, průvodkyně českého týmu a Lenka Soumarová).
Autor: Astronomická olympiáda.

Český tým přivezl z XX. Mezinárodní astronomické olympiády (XX. IAO) v Kazani (Tatarstán, Ruská federace, 15. – 23. října) dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Jubilejní dvacátý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo hlavní město Tatarské republiky Kazaň. Organizátoři připravili velmi zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Tisková zpráva České astronomické společnosti a Štefánikovy hvězdárny v Praze ze 23. října 2015.

Medailista Jaromír Mielec před pozorovacím kolem. Autor: Astronomická olypmiáda
Medailista Jaromír Mielec před pozorovacím kolem.
Autor: Astronomická olypmiáda
Stříbrné medaile získali Jindřich Jelínek, absolvent FZŠ Olomouc, Hálkova 4, nyní student Gymnázia Olomouc-Hejčín a Jiří Vala z Gymnázia Mikulov, bronzovou medaili získal Jaromír Mielec z Gymnázia Ostrava-Zábřeh. Čestná uznání obdrželi Radka Křížová ze Štefánikovy hvězdárny a Jiří Loun z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli Ing. Jan Kožuško a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Absolutního vítězství dosáhl Panopung Phoompuang z Thajska. Zvláštní cenu za nejlepší obrázek ledního medvěda v úloze na viditelnost zatmění získal Sangyun Jeon z Koreji. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali spektra a poměřili se ve znalostech oblohy v nejmodernějším Ruském planetáriu.

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z mezinárodních soutěží dosud přivezli již 5 zlatých, 10 stříbrných a 18 bronzových medailí.

V příštím roce se starší studenti utkají v Indii na 10. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) a mladší studenti v Bulharsku na XXI. IAO. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2016 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2015/2016 probíhá 13. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2016 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Další články autora (32)

Štítky: Astronomická olympiáda

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »