Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

Čeští soutěžící získali na 12. IOAA v Pekingu 5 medailí
Autor: Jakub Vošmera

Na 12. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem pět medailí. Zlatou, stříbrnou a tři bronzové. Medaile získali všichni naši soutěžící. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Martin Orság a bronzové medaile Radka Křížová, Jáchym Bareš a Jiří Vala. Jedná se o druhý nejlepší výsledek v historii České republiky.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010. Tehdy se konala také v Pekingu a náš soutěžící Stanislav Fořt hned dosáhl úspěchu ziskem první české zlaté medaile v astronomii a o rok později i absolutního vítězství na této soutěži.

Čeští reprezentanti se připravují na pozorovací kolo Autor: Planetarium Beijing
Čeští reprezentanti se připravují na pozorovací kolo
Autor: Planetarium Beijing
Letošní 12. IOAA se konala v čínském Pekingu 3. do 11. listopadu 2018 a Česká republika na ni vysílá pětičlennou delegaci studentů pod vedením Dr.-Ing. Jana Kožuška (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost) a RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. (Filosoficko – přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě). Jako pozorovatel doprovázel výpravu Jakub Vošmera, M.Math. z Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i.

Výsledky českého týmu

Jindřich Jelínek přebírá zlatou medaili na 12. IOAA v Pekingu Autor: Jakub Vošmera
Jindřich Jelínek přebírá zlatou medaili na 12. IOAA v Pekingu
Autor: Jakub Vošmera
Nejlépe se z českého týmu umístil zlatý medailista Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc –Hejčín. Stříbro získal Martin Orság, absolvent Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické ve Vyškově. Bronzové medaile získali Radka Křížová z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze, Jáchym Bareš, absolvent Gymnázia Olomouc-Hejčín a Jiří Vala, absolvent Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně.

malá Ochutnávka zimních olympijských her 2022

Čeští bronzoví medailisté z 12. IOAA - Jáchym Bareš, Jiří Vala a Radka Křížová Autor: Jakub Vošmera
Čeští bronzoví medailisté z 12. IOAA - Jáchym Bareš, Jiří Vala a Radka Křížová
Autor: Jakub Vošmera
Vlastní soutěž probíhala ve městě Yanqing severozápadně od Pekingu, kde se budou konat příští zimní olympijské hry v roce 2022. Soutěžící byli ubytování ve zcela novém hotelu a v širším okolí probíhal čilý stavební ruch. Zasedání mezinárodní poroty probíhala v Beijing Planetarium, které bylo spolu s Beijing Academy of Sciences and Technology a zahraniční kanceláří Pekingské městské rady hlavním organizátorem a hostitelem soutěže. Pořádání 12. IOAA podpořili Peking University, Beijing Normal University, Beijing Astronomical Society, Národní asociace observatoří ČLR, Rada prefektury Yanqing, Centrum pro podporu dětí a mládeže ve vědě (CAST). Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Absolutního vítězství v soutěži dosáhl člen ruského týmu Stanislav Capajev. Soutěžící navštívili Velkou čínskou zeď a Pekingské planetárium.

Není bez zajímavosti, že

Martin Orság přebírá stříbrnou medaili na 12. IOAA v Pekingu Autor: Jakub Vošmera
Martin Orság přebírá stříbrnou medaili na 12. IOAA v Pekingu
Autor: Jakub Vošmera

  • - zvláštní cenu nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság, který tuto cenu získal na mezinárodní úrovni již podruhé – poprvé v roce 2016.
  • - Jindřich Jelínek byl členem vítězného mezinárodního týmu v týmové soutěži
  • - soutěže se zúčastnilo 206 řešitelů ze 38 zemí světa
  • - příští ročník se uskuteční v srpnu 2019 u maďarského Balatonu

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Filosoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Oficiální stránky 12. IOAA
[4] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
[5] Gymnázium Jaroslava Heyrovského, Praha
[6] Gymnázium Olomouc-Hejčín
[7] Gymnázium Kapitána Jaroše
[8] Gymnázium Vyškov



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »