Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Vyhodnocení krajského kola 14. ročníku Astronomické olympiády
Autor: Jan Kožuško

V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.

Celkem se krajského kola ve všech kategoriích zúčastnilo 1744 řešitelů. Nejlépe se v celorepublikovém žebříčku umístili:

  • Kategorie CD: Radka Křížová, Gymnázium J. Heyrovského v Praze
  • Kategorie EF: Natálie Maleňáková, Slovanské Gymnázium v Olomouci
  • Kategorie GH: Matěj Černý, Gymnázium Šternberk

Podrobné výsledky a jména těch, kteří postupují z jednotlivých krajů do finále, naleznete na stránkách Astronomické olympiády. K dispozici jsou také vzorová řešení úloh. Všichni účastníci si mohou prohlédnout vyhodnocení online-testu v sekci pro řešitele. Vyučujícím jsou dále v chráněné sekci stránek AO přístupné výpisy z výsledkových listin a diplomy pro účastníky krajského kola.

Finále v Praze a Opavě

Dvacet finalistů kategorie CD se utká 10. až 12. května v Opavě. Na pět desítek nejlepších řešitelů čeká o týden později v Praze mimořádný program. Soutěžní klání proběhnou v unikátních historických prostorech Štefánikovy hvězdárny a v reprezentativním sále Akademie věd na Národní třídě. Před odpoledním slavnostním vyhlášením výsledků zavede účastníky a jejich učitele do tajů kosmické kuchyně ve své jedinečné experimentální show vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal. Na sobotu je připraven atraktivní doprovodný program - procházka Prahou astronomickou s exkurzí do Klementina a navštěva planetária ve Stromovce, jednoho z největších na světě.

Poděkování

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako soutěž v kategorii A. Je zcela výjimečná tím, že řešitelé mají možnost navzájem poměřit své síly v ústředním kole ve všech otevřených kategoriích - již od 6. třídy základní školy. Hlavními partnery jsou Štefánikova hvězdárna v Praze a Filozoficko-přirodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Porotci krajského kola byli: Tomáš Franc, Tomáš Gráf, Petra Hyklová, Ota Kéhar, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Eva Miklušová, Václav Pavlík, Tomáš Prosecký, Miroslav Randa, Jana Rejlová, Lenka Soumarová, Ondřej Trnka, Jakub Vošmera. S přípravou vyhodnocení pomáhali Radek Kříček a Ondřej Theiner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »