Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dvě desítky astronomů poměřily své síly v Opavě

Dvě desítky astronomů poměřily své síly v Opavě

Zahájení řešení teoretického kola
Autor: Vendula Doubravská

Ve dnech 22. až 24. března 2017 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.

Finalisté Astronomické olympiády navštívili Slezské zemské muzeum v Opavě Autor: Vendula Doubravská
Finalisté Astronomické olympiády navštívili Slezské zemské muzeum v Opavě
Autor: Vendula Doubravská
Studenti řešili astronomické úlohy ve čtyřech blocích. Teoretická část ve čtvrtek dopoledne prověřila široký záběr znalostí soutěžících od uplatnění zákonů nebeské mechaniky na balistickou raketu, přes speciální teorii relativity až po kosmologii. Odpoledne následoval test ze znalostí oblohy a objektů. Páteční dopoledne bylo věnováno zpracování měření gravitačních vln a radiového pozorování planety Merkur.

V rámci doprovodného programu čekala studenty návštěva Slezského zemského muzea, večeře v univerzitním Gastrocentru v areálu na Hradecké ulici a v pátek odpoledne atraktivní exkurze do centra města spojená s prohlídkou unikátního městského modelu Sluneční soustavy.

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti děkana Prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. a garanta Astronomické olympiády, RNDr. Miroslava Randy, Ph.D. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Jindřich Jelínek, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  2. Martin Orság, Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov
  3. Jaromír Mielec, Gymnázium Ostrava - Zábřeh

Ocenění vítězů Autor: Vendula Doubravská
Ocenění vítězů
Autor: Vendula Doubravská
Jaromír Mielec se zároveň stal "absolventem" Astronomické olympiády. Do finále se totiž probojoval každý rok od šesté třídy až do maturity. Z kategorie AB se vybírají členové reprezentace České republiky na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Osm nejlepších finalistů poměří své síly na červencovém soustředění v Praze. Tehdy se rozhodne o pěti členech českého týmu, který se letos v listopadu vypraví do thajského Phuketu. Český tým se účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 14 medailí, z toho 5 zlatých.

Hlavním partnerem finále je Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Záštitu nad finále převzal děkan Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Účastníci finále a vítězové obdrželi ceny od Hvězdárny a planetária Hradec Králové, Hvězdárny a planetária Brno, Slezské univerzity, Slezského zemského muzea a magistrátu města Opavy.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2016/17 probíhá její 14. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií - CD, EF a GH. Kategorie CD bude mít své ústřední kolo opět na Slezské univerzitě v Opavě. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie AB by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské Univerzity v Opavě pod vedením Dr. Tomáše Gráfa. Úlohy finále připravili Dr. Tomáš Gráf, Jakub Vošmera, M.Math., Martin Raszyk, Mgr. Martin Blaschke a Stanislav Fořt. Zadání recenzovali Dr. Miroslav Randa a doc. Michal Švanda. Porotci finále byli Dr. Miroslav Randa, Mgr. Lenka Soumarová, Mgr. Martin Blaschke a Jakub Vošmera M.Math.

Partneři finále

Kontatky a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Dr. Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

Ing. Jaroslav Froulík
MŠMT, Odbor pro mládež
Email: Jaroslav.Froulik@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky Astronomické olympiády
[2] zadání úloh, výsledky a další fotografie



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »