Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Finalisté Astronomické olympiády kategorie AB se poprvé utkají v Opavě

Finalisté Astronomické olympiády kategorie AB se poprvé utkají v Opavě

Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Dvě desítky nejlepších řešitelů nejvyšší kategorie Astronomické olympiády se ve čtvrtek a pátek sjedou do Opavy, aby poměřili své znalosti v Ústředním kole kategorie AB. Kdo postoupí do užšího výběru na 10. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice v Indii? Objeví se další hvězdy mezi novými tvářemi? Jaké úlohy připravila pro soutěžící odborná komise? Pomohou soutěžícím zkušenosti z předchozích dvou kol? Již v pátek 18. března odpoledne budeme znát odpovědi na tyto otázky.

Šesté ústřední kolo kategorie AB se začne ve čtvrtek 17. března ráno. Dopolední blok teoretických úloh bude následovat rozšířená odpolední praktická část. Novinkou je večerní pozorování pod reálnou oblohou. V pátek dopoledne soutěžící prověří analýza dat. Výsledky budou slavnostně vyhlášeny v pátek 18. března ve 13:45. "Jsou za námi dva měsíce náročné práce a pečlivého plánování. Kromě obsáhlejšího zadání bylo nutné vyřešit průběh večerního soutěžního pozorování, které se bude konat mimo město, a jsou na něj kladeny stejné požadavky jako na mezinárodních soutěžích," přibližuje přípravy Tomáš Gráf ze Slezské univerzity v Opavě. Vedle soutěžního programu účastníci navštíví Slezské zemské muzeum, městský model sluneční soustavy a historické centrum města Opavy.

Městský model sluneční soustavy v Opavě - Země Autor: Magistrát města Opavy
Městský model sluneční soustavy v Opavě - Země
Autor: Magistrát města Opavy
Není bez zajímavosti, že mezi opavské rodáky patří také významný evropský astronom přelomu 19. a 20. století, Johann Palisa (1848 – 1925), který  po maturitě na opavském gymnáziu odešel studovat  astronomii na vídeňskou univerzitu. Vizuálně objevil celkem  121 nových planetek, přičemž nezapomněl na své rodné město a kraj, protože  jedny z prvních jím objevených planetek pojmenoval Oppavia a Silesia.  Jeho rodný dům se nedochoval, na budově postavené místo něj na Horním náměstí v Opavě je umístěna pamětní deska a rovněž je po něm pojmenována jedna z opavských ulic. Gymnázium v Opavě navštěvoval také čestný předseda České astronomické společnosti, Dr. Jiří Grygar, který v první den finále oslaví 80. narozeniny.

Z kategorie AB se vybírají členové reprezentace České republiky na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Osm nejlepších finalistů poměří své síly v dalších kvalifikačních testech v průběhu léta. Tehdy se rozhodne o pěti členech českého týmu, který letos se v prosinci vypraví do indického města Bhubaneswar.

Hlavním partnerem finále je Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Záštitu nad finále převzal děkan Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. "Tato spolupráce nám mimo jiné umožnila zvýšit počet soutěžících o třetinu a prodloužit program o jeden den," upřesňuje Jan Kožuško. Účastníci finále a vítězové obdrží ceny od Hvězdárny a planetária Hradec Králové, Hvězdárny a planetária Brno, Slezské univerzity, Slezského zemského muzea a magistrátu města Opavy.

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2015/16 probíhá její 13. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií - CD, EF a GH.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Děkan Zdeněk Stuchlík: „Rádi poskytneme studentům prostor pro jejich soutěžení.“



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »