Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Finalisté Astronomické olympiády kategorie AB se poprvé utkají v Opavě

Finalisté Astronomické olympiády kategorie AB se poprvé utkají v Opavě

Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Dvě desítky nejlepších řešitelů nejvyšší kategorie Astronomické olympiády se ve čtvrtek a pátek sjedou do Opavy, aby poměřili své znalosti v Ústředním kole kategorie AB. Kdo postoupí do užšího výběru na 10. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice v Indii? Objeví se další hvězdy mezi novými tvářemi? Jaké úlohy připravila pro soutěžící odborná komise? Pomohou soutěžícím zkušenosti z předchozích dvou kol? Již v pátek 18. března odpoledne budeme znát odpovědi na tyto otázky.

Šesté ústřední kolo kategorie AB se začne ve čtvrtek 17. března ráno. Dopolední blok teoretických úloh bude následovat rozšířená odpolední praktická část. Novinkou je večerní pozorování pod reálnou oblohou. V pátek dopoledne soutěžící prověří analýza dat. Výsledky budou slavnostně vyhlášeny v pátek 18. března ve 13:45. "Jsou za námi dva měsíce náročné práce a pečlivého plánování. Kromě obsáhlejšího zadání bylo nutné vyřešit průběh večerního soutěžního pozorování, které se bude konat mimo město, a jsou na něj kladeny stejné požadavky jako na mezinárodních soutěžích," přibližuje přípravy Tomáš Gráf ze Slezské univerzity v Opavě. Vedle soutěžního programu účastníci navštíví Slezské zemské muzeum, městský model sluneční soustavy a historické centrum města Opavy.

Městský model sluneční soustavy v Opavě - Země Autor: Magistrát města Opavy
Městský model sluneční soustavy v Opavě - Země
Autor: Magistrát města Opavy
Není bez zajímavosti, že mezi opavské rodáky patří také významný evropský astronom přelomu 19. a 20. století, Johann Palisa (1848 – 1925), který  po maturitě na opavském gymnáziu odešel studovat  astronomii na vídeňskou univerzitu. Vizuálně objevil celkem  121 nových planetek, přičemž nezapomněl na své rodné město a kraj, protože  jedny z prvních jím objevených planetek pojmenoval Oppavia a Silesia.  Jeho rodný dům se nedochoval, na budově postavené místo něj na Horním náměstí v Opavě je umístěna pamětní deska a rovněž je po něm pojmenována jedna z opavských ulic. Gymnázium v Opavě navštěvoval také čestný předseda České astronomické společnosti, Dr. Jiří Grygar, který v první den finále oslaví 80. narozeniny.

Z kategorie AB se vybírají členové reprezentace České republiky na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Osm nejlepších finalistů poměří své síly v dalších kvalifikačních testech v průběhu léta. Tehdy se rozhodne o pěti členech českého týmu, který letos se v prosinci vypraví do indického města Bhubaneswar.

Hlavním partnerem finále je Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Záštitu nad finále převzal děkan Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. "Tato spolupráce nám mimo jiné umožnila zvýšit počet soutěžících o třetinu a prodloužit program o jeden den," upřesňuje Jan Kožuško. Účastníci finále a vítězové obdrží ceny od Hvězdárny a planetária Hradec Králové, Hvězdárny a planetária Brno, Slezské univerzity, Slezského zemského muzea a magistrátu města Opavy.

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2015/16 probíhá její 13. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií - CD, EF a GH.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Děkan Zdeněk Stuchlík: „Rádi poskytneme studentům prostor pro jejich soutěžení.“



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »