Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji. Autor: ČAS.
Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji.
Autor: ČAS.
Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.

Úvodní fotografie: Český tým na XVII. IAO (zleva: Tomáš Prosecký, Denis Lisztwan, Denis Müller, Martin Raszyk, Viktor Němeček, Tomáš Locker, Lukáš Supik a Lenka Soumarová).

Nejlépe se z českého týmu umístil Martin Raszyk z Gymnázia v Karviné, který získal stříbrnou medaili a v celkovém pořadí se umístil na 8. místě. Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci, Denis Lisztwan z Gymnázia v Českém Těšíně, Viktor Němeček z Gymnázia v Jihlavě a Tomáš Locker z Gymnázia F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou získali bronzové medaile. Denis Müller z Gymnázia Budějovická v Praze (a také absolvent astronomického kroužku a posluchač kurzu na Štefánikově hvězdárně v Praze) přiváží čestné uznání, ale podařilo se mu výborně uspět v pozorovacím kole, kde dosáhl nejlepšího výsledku ze všech účastníků. Delegaci vedli RNDr. Tomáš Prosecký a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Hostitelem soutěže byla Korejská astronomická společnost, Korejský institut pro astronomii a kosmický výzkum, Národní univerzity v Soulu, Pusanu, Kangwon, Kyungpook a Chosun.

Mezinárodní astronomické olympiády se Česká republika účastní pravidelně od roku 2007 a naši soutěžící zatím vždy přivezli medaile. Mezi nejúspěšnější se řadí rok 2009 a letošní rok, kdy jsme získali 5 medailí. Od roku 2010 vysíláme český tým také na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která je určena především pro starší studenty. I zde český tým letos v srpnu v brazilském Rio de Janeiro výrazně zabodoval – získal 5 medailí a v celkovém pořadí států skončil na druhém místě (viz tisková zpráva ČAS z 15. 8. 2012).

V příštím roce se obě soutěže vrátí na „starý kontinent“. XVIII. ročník IAO se bude konat v litevském Vilniusu a 7. ročník IOAA v řeckém Volosu. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2013 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2012/2013 probíhá již 10. ročník a do školního kola se stále mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2013 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: olympiada.astro.cz
Ústřední komise Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Gymnázium Český Těšín: www.gmct.cz
Gymnázium Karviná: www.gym-karvina.cz
Gymnázium Jihlava: www.gymnazium.ji.cz
Gymnázium Třinec: www.gymtri.cz
Gymnázium F. M. Pelcla, Rychnov nad Kněžnou: www.grk.cz
Gymnázium Budějovická, Praha: www.gybu.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185

Více o XVII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVII. IAO) najdete na www.iao2012.org.
Více o 6. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (6. IOAA) najdete na www.ioaa2012.ufrj.br.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda, Tisková zpráva


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »