Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji. Autor: ČAS.
Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji.
Autor: ČAS.
Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.

Úvodní fotografie: Český tým na XVII. IAO (zleva: Tomáš Prosecký, Denis Lisztwan, Denis Müller, Martin Raszyk, Viktor Němeček, Tomáš Locker, Lukáš Supik a Lenka Soumarová).

Nejlépe se z českého týmu umístil Martin Raszyk z Gymnázia v Karviné, který získal stříbrnou medaili a v celkovém pořadí se umístil na 8. místě. Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci, Denis Lisztwan z Gymnázia v Českém Těšíně, Viktor Němeček z Gymnázia v Jihlavě a Tomáš Locker z Gymnázia F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou získali bronzové medaile. Denis Müller z Gymnázia Budějovická v Praze (a také absolvent astronomického kroužku a posluchač kurzu na Štefánikově hvězdárně v Praze) přiváží čestné uznání, ale podařilo se mu výborně uspět v pozorovacím kole, kde dosáhl nejlepšího výsledku ze všech účastníků. Delegaci vedli RNDr. Tomáš Prosecký a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Hostitelem soutěže byla Korejská astronomická společnost, Korejský institut pro astronomii a kosmický výzkum, Národní univerzity v Soulu, Pusanu, Kangwon, Kyungpook a Chosun.

Mezinárodní astronomické olympiády se Česká republika účastní pravidelně od roku 2007 a naši soutěžící zatím vždy přivezli medaile. Mezi nejúspěšnější se řadí rok 2009 a letošní rok, kdy jsme získali 5 medailí. Od roku 2010 vysíláme český tým také na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která je určena především pro starší studenty. I zde český tým letos v srpnu v brazilském Rio de Janeiro výrazně zabodoval – získal 5 medailí a v celkovém pořadí států skončil na druhém místě (viz tisková zpráva ČAS z 15. 8. 2012).

V příštím roce se obě soutěže vrátí na „starý kontinent“. XVIII. ročník IAO se bude konat v litevském Vilniusu a 7. ročník IOAA v řeckém Volosu. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2013 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2012/2013 probíhá již 10. ročník a do školního kola se stále mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2013 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: olympiada.astro.cz
Ústřední komise Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Gymnázium Český Těšín: www.gmct.cz
Gymnázium Karviná: www.gym-karvina.cz
Gymnázium Jihlava: www.gymnazium.ji.cz
Gymnázium Třinec: www.gymtri.cz
Gymnázium F. M. Pelcla, Rychnov nad Kněžnou: www.grk.cz
Gymnázium Budějovická, Praha: www.gybu.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185

Více o XVII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVII. IAO) najdete na www.iao2012.org.
Více o 6. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (6. IOAA) najdete na www.ioaa2012.ufrj.br.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda, Tisková zpráva


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »