Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Ocenění předsedy Senátu Jiřímu Grygarovi

Ocenění předsedy Senátu Jiřímu Grygarovi

Jiří Grygar v medailonku Senátu Parlamentu ČR dne 28. 9. 2021

Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.

Stříbrné medaile předsedy Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. Od roku 2012 je předseda Senátu předává při příležitosti zářijového Dne české státnosti, příležitostně pak v případě návštěvy významných zahraničních osobností mimo toto datum.

V minulých letech ji obdržel například RNDr. Václav Cílek, CSc. (2019), prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc. (2018), prof. Ing. Armin Delong, DrSc. (2015), prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc. (2012), prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. (2013), prof. RNDr. František Janouch, CSc. (2012), doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr. h. c. (2019), prof. Ing. Rudolf Zahradník (2013).

Citujeme zdůvodnění pro letošního laureáta:

Jiří Grygar je jeden z nejvýznamnějších českých popularizátorů vědy, který i ve svých 85 letech přivádí k zájmu o vědu a techniku desítky, stovky a možná i tisíce mladých lidí.

Po vystudování astronomie pracoval až do roku 1980 v Astronomickém ústavu ČSAV, od té doby působí ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd / Akademie věd České republiky. Publikoval více než dvě stě odborných prací (např. na téma fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a částicová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Mnohé z nich dosáhly nákladu stovek tisíc výtisků, například knihy Vesmír (spoluautoři Z. Horský a P. Mayer), Sejdeme se v nekonečnu, Okna vesmíru dokořán.

Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách a na internetu. Za všechny lze jmenovat seriál bratislavského studia Československé televize Okna vesmíru dokořán, ale také nekonečnou řadu příspěvků v pořadu Českého rozhlasu Meteor. Řadu publikací také přeložil. Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů – svojí délkou a systematičností se jedná o světový unikát.

V letech 1991–1993 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury Československé akademie věd/Akademie věd České republiky, v letech 1992–1998 předsedou České astronomické společnosti, v letech 2001–2010 viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací, v letech 2008–2010 místopředsedou Učené společnosti České republiky. Vykonávaných funkcí by se našla celá řada. Po ukončení jeho předsednictví v České astronomické společnosti si jej tato společnost zvolila čestným členem. 

Tisková zpráva ve formátu DOC a PDF.

Jiří Grygar přebírá stříbrnou medaili od předsedy Senátu Parlamentu ČR 28. 9. 2021 Autor: Jiří Dušek
Jiří Grygar přebírá stříbrnou medaili od předsedy Senátu Parlamentu ČR 28. 9. 2021
Autor: Jiří Dušek

Společná fotografie u příležitosti předání stříbrné medaile předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila (vpředu třetí zprava) Jiřímu Grygarovi 28. 9. 2021 Autor: Jiří Dušek
Společná fotografie u příležitosti předání stříbrné medaile předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila (vpředu třetí zprava) Jiřímu Grygarovi 28. 9. 2021
Autor: Jiří Dušek




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Senát, Ocenění, Tisková zpráva, Jiří Grygar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »