Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR  Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl. 

Společná tisková zpráva ČAS a města Litomyšl ze dne 21. října 2016

O udělení čestného občanství města Litomyšle astrofyzikovi RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. rozhodli zastupitelé města v září. Slavnostní akt se uskutečnil 20. října v zámecké jízdárně v Litomyšli. „Za 25 let, které uplynuly od mé první návštěvy, jsem sledoval proměnu Litomyšle v českou perlu mezi městy. Když mám možnost, tak cizincům říkám, že Praha je prima, ale na druhé straně musí jet do Litomyšle,“ sdělil při předávání ceny Jiří Grygar, který při děkovné řeči několikrát vzpomněl na litomyšlského rodáka a světové známého astrofyzika Zdeňka Kopala.

Jiří Grygar letos v březnu oslavil osmdesáté narozeniny. Dlouhodobě patří mezi přední české astronomy a astrofyziky, je také významným popularizátorem vědy a člověkem zabývajícím se vztahem náboženství a vědy. Za svou činnost získal řadu prestižních ocenění, mezi kterými nechybí například cena UNESCO Kalinga. Při svých cestách v minulosti často zamířil  do  Litomyšle.  Zde  se  mimo  jiné  zúčastnil  oslav  stého výročí narození astronoma a litomyšlského rodáka Zdeňka Kopala. Letos v zimě také navštívil regionální muzeum, kde přednášel při příležitosti vernisáže výstavy věnované tradicím astronomického bádání v Pardubickém kraji.

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech 1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“. V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“. V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm. V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění. 

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě. 

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Po Jiřím Grygarovi je pojmenovaná planetka (3336) Grygar.

Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle. Autor: Archív města Litomyšl.
Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi. Autor: Archív města Litomyšl.
Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi.
Autor: Archív města Litomyšl.

Kontakty:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Michele Vojáček
Vedoucí tiskového oddělení města Litomyšl
Email: michele.vojacek@litomysl.cz
Tel: 724 917 054
Web: www.litomysl.cz, www.facebook.com/litomysl.lilie

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti

Převzato: Město Litomyšl



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Litomyšl, Tisková zpráva


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »