Úvodní  >  Autoři  >  Petr Komárek

Autor: Petr Komárek

O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



10.03.2020 Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

(přečteno 9 219x)

21.06.2018 Zářijový workshop krajinářské astrofotografie v Pardubicích

(přečteno 15 549x)

10.05.2018 Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

(přečteno 9 715x)

19.09.2016 Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít unikátní výstavu Petra Horálka

(přečteno 20 386x)

03.02.2016 Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

(přečteno 23 924x)

04.08.2015 V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

(přečteno 13 281x)

18.06.2015 S pardubickou hvězdárnou na vědeckotechnickém jarmarku

(přečteno 4 492x)

04.08.2014 Oslavili jste s námi 160 let barona Krause

(přečteno 4 483x)

31.07.2014 160 let pardubické legendy

(přečteno 4 231x)

13.06.2014 Navštivte nás na „VĚDECKO – TECHNICKÉM JARMARKU!“

(přečteno 3 988x)

04.06.2014 Věda v pardubických ulicích - Již tuto sobotu!

(přečteno 4 625x)

29.05.2014 Bouřlivá noc v Krausově "astronomické" věži

(přečteno 4 458x)

21.05.2014 Pardubice uctily památku svých čtyř průkopníků

(přečteno 4 715x)

05.05.2014 Nová výstava "Pohledy do nebe"

(přečteno 6 793x)

20.03.2014 Rok Artura Krause - výtvarná, fotografická a literární soutěž

(přečteno 5 364x)

19.02.2014 160 let Artura Krause - díl druhý

(přečteno 4 632x)

13.01.2014 160 let Artura Krause - díl první

(přečteno 8 274x)

27.06.2013 Přednáška: Exoplanety. No a co?

(přečteno 12 989x)

05.12.2012 Konec světa je na obzoru! ... Už zase?

(přečteno 19 331x)

14.12.2011 Beseda: Konec světa 2012 aneb Už zase?

(přečteno 10 238x)

24.11.2011 Přednáška: Černé Slunce v Patagonii

(přečteno 4 999x)

03.11.2011 Přednáška: Dalekohled a pozorovací technika

(přečteno 5 634x)

02.06.2011 Pardubická hvězdárna s Europe Direct Pardubice na 21. Aviatické pouti

(přečteno 5 160x)

25.02.2011 Messierův měsíc na pardubické hvězdárně

(přečteno 5 790x)

04.06.2010 2010: Oblačná odysea aneb S pardubickou hvězdárnou na aviatické pouti

(přečteno 6 162x)

27.05.2010 Vesmír až k vám domů - díl třetí

(přečteno 15 507x)

26.05.2010 Vesmír až k vám domů - díl druhý

(přečteno 14 249x)

24.05.2010 Vesmír až k vám domů - díl první

(přečteno 13 844x)

06.06.2009 Na Mezinárodní aviatické pouti s pardubickou hvězdárnou

(přečteno 6 328x)

03.06.2009 Rok astronomie a dětský den 1. června 2009 v Krajské nemocnici v Pardubicích

(přečteno 6 359x)

18.05.2009 Seznamte se, Artur Kraus! - díl třetí

(přečteno 10 139x)

08.04.2009 Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

(přečteno 12 163x)

09.03.2009 Seznamte se, Artur Kraus! - díl první

(přečteno 11 121x)

04.01.2009 Mezinárodní rok astronomie začíná i v Pardubicích

(přečteno 6 642x)

05.06.2008 Propagační akce pardubické hvězdárny na aviatické pouti v Pardubicích

(přečteno 7 282x)

29.05.2008 Letový ředitel Jana Kašpara

(přečteno 11 620x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »