Úvodní  >  Autoři  >  Petr Komárek

Autor: Petr Komárek

O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



10.03.2020 Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

(přečteno 8 478x)

21.06.2018 Zářijový workshop krajinářské astrofotografie v Pardubicích

(přečteno 14 657x)

10.05.2018 Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

(přečteno 9 327x)

19.09.2016 Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít unikátní výstavu Petra Horálka

(přečteno 19 423x)

03.02.2016 Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

(přečteno 22 690x)

04.08.2015 V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

(přečteno 12 853x)

18.06.2015 S pardubickou hvězdárnou na vědeckotechnickém jarmarku

(přečteno 4 301x)

04.08.2014 Oslavili jste s námi 160 let barona Krause

(přečteno 4 357x)

31.07.2014 160 let pardubické legendy

(přečteno 4 042x)

13.06.2014 Navštivte nás na „VĚDECKO – TECHNICKÉM JARMARKU!“

(přečteno 3 824x)

04.06.2014 Věda v pardubických ulicích - Již tuto sobotu!

(přečteno 4 492x)

29.05.2014 Bouřlivá noc v Krausově "astronomické" věži

(přečteno 4 310x)

21.05.2014 Pardubice uctily památku svých čtyř průkopníků

(přečteno 4 513x)

05.05.2014 Nová výstava "Pohledy do nebe"

(přečteno 6 554x)

20.03.2014 Rok Artura Krause - výtvarná, fotografická a literární soutěž

(přečteno 5 234x)

19.02.2014 160 let Artura Krause - díl druhý

(přečteno 4 511x)

13.01.2014 160 let Artura Krause - díl první

(přečteno 8 162x)

27.06.2013 Přednáška: Exoplanety. No a co?

(přečteno 12 295x)

05.12.2012 Konec světa je na obzoru! ... Už zase?

(přečteno 18 801x)

14.12.2011 Beseda: Konec světa 2012 aneb Už zase?

(přečteno 10 117x)

24.11.2011 Přednáška: Černé Slunce v Patagonii

(přečteno 4 860x)

03.11.2011 Přednáška: Dalekohled a pozorovací technika

(přečteno 5 467x)

02.06.2011 Pardubická hvězdárna s Europe Direct Pardubice na 21. Aviatické pouti

(přečteno 5 024x)

25.02.2011 Messierův měsíc na pardubické hvězdárně

(přečteno 5 639x)

04.06.2010 2010: Oblačná odysea aneb S pardubickou hvězdárnou na aviatické pouti

(přečteno 6 030x)

27.05.2010 Vesmír až k vám domů - díl třetí

(přečteno 15 138x)

26.05.2010 Vesmír až k vám domů - díl druhý

(přečteno 14 069x)

24.05.2010 Vesmír až k vám domů - díl první

(přečteno 13 657x)

06.06.2009 Na Mezinárodní aviatické pouti s pardubickou hvězdárnou

(přečteno 6 203x)

03.06.2009 Rok astronomie a dětský den 1. června 2009 v Krajské nemocnici v Pardubicích

(přečteno 6 216x)

18.05.2009 Seznamte se, Artur Kraus! - díl třetí

(přečteno 9 979x)

08.04.2009 Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

(přečteno 11 925x)

09.03.2009 Seznamte se, Artur Kraus! - díl první

(přečteno 10 840x)

04.01.2009 Mezinárodní rok astronomie začíná i v Pardubicích

(přečteno 6 532x)

05.06.2008 Propagační akce pardubické hvězdárny na aviatické pouti v Pardubicích

(přečteno 7 166x)

29.05.2008 Letový ředitel Jana Kašpara

(přečteno 11 252x)



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »