Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2010: Oblačná odysea aneb S pardubickou hvězdárnou na aviatické pouti

2010: Oblačná odysea aneb S pardubickou hvězdárnou na aviatické pouti

Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Až s podivem a rozhodně i s obdivem se v posledních dvou letech můžeme dívat na významná výročí, která nám připomínají slavné skutky neméně slavných a vyznaných lidí. V roce 2009 jsme s úžasem pohlédli na oblohu a připomněli si 400 let od prvního zdokumentovaného užití dalekohledu k astronomickému pozorování. Téhož roku i rovných 40 let od prvního přistání člověka na Měsíci. A letošní rok je opět ve znamení čtyřstého výročí, tentokráte od prvního pozorování Saturnových prstenců. Mezi vším tím kosmickým dobrodružstvím jako by skoro zanikalo jedno neméně významné, kterému je nyní rovných 100 let.

Artur Kraus
Artur Kraus
Již od pradávna si lidé představovali, jaké to je létat v oblacích. A bylo mnoho takových, kteří svou touhu po dobytí nebeských výšin zaplatili cenou nejvyšší.

Mezi takovými snílky, kterým dobývání nebeských výšin nedávalo spát, byl i Artur Kraus, zakladatel první lidové hvězdárny v českých zemích. Mimo svou zálibu v astronomii se pokoušel, jako mnozí před ním, vytvořit letoun, jenž by napodobil pohyb ptačích křídel. Idea takovéto v pravdě ornitoptéry byla natolik fantastická a neuvěřitelná, že si díky svým pokusům vysloužil přezdívku "bláznivý baron".

Po několika neúspěšných pokusech o vzlet ovšem i Artur Kraus připustil, že na motorovém létání, které se v tehdejším království českém rozvíjelo, přeci jen něco bude. Právě tehdy se sešli dvě osobnosti, Artur Kraus a Jan Kašpar.

Ačkoli se dnes připomíná pouze slavný let Ing. Jana Kašpara, nelze opomenout významnou zásluhu barona Krause, který mu byl nejen nepostradatelným pomocníkem, ale navíc i jeho letovým ředitelem, což byla funkce v tehdejší monarchii ze zákona povinná. Byl to právě Artur Kraus, který přemluvil Kašparova otce, významného pardubického hoteliéra, jenž počítal s tím, že mladý Jan převezme podnik, aby mu dovolil věnovat se naplno aviatice. Ba co více, jeho organizační schopnosti a vyjednávací talent byly na tak vysoké úrovni, že Kašparova otce přesvědčil, aby svého syna v pokusech o dobývání českého nebe plně finančně podporoval.

Byl to právě baron Kraus, který Janu Kašparovi organizoval letová představení. Artur Kraus byl tím příslovečným člověkem v pozadí, který podal zprávu o Kašparově prvním vzletu dne 16. dubna 1910.

Toto osudové partnerství dvou výjimečných osobností zapříčinilo, že právě před 100 lety byla dobyta česká "nebesa".

5. a 6. června tak můžete již tradičně potkat stánek pardubické hvězdárny na velkolepém pardubickém svátku aviatiky, kde budeme společně s letci oslavovat 100 let od slavného letu Jana Kašpara. Sto let od události, na níž měl nezanedbatelný podíl právě baron Kraus.

Těšit se můžete na ukázku astronomických dalekohledů. Pokud nám popřeje počasí, ukážeme Vám i Slunce přes speciální filtr.

TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU!




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »