< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli
Petr Komárek Vytisknout článek

Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.

Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.

Sobota 6. února 2016 v Litomyšli...

Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích. Autor: Petr Komárek.
Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek.
V sobotu 6. února ve 14 hodin proběhne v Regionálním muzeu v Litomyšli vernisáž putovní výstavy nazvané Astronomické tradice v Pardubickém kraji, která je společným dílem s Národním technickým muzeem.

První část výstavy počíná nejstaršími výzkumy nebeských jevů, jež v našem kraji prováděli již v 17. a 18. století litomyšlští piaristé. Přes jednotlivé osobnosti této vědy pokračuje až do současnosti, v níž se zaměřuje na astronomické iniciativy osobností, lidových hvězdáren a astronomických pozorovatelen na území Pardubického kraje. Součástí výstavy je také rozsáhlá galerie fotografií vesmírných objektů, které v letech 1997–2015 pořídil ve své pozorovatelně v Poličce a ve Vranové Ing. Roman Ehrenberger.

Druhá, předmětová část výstavy představí astronomické a časoměrné přístroje z 16.–20. století pocházející ze sbírek Národního technického muzea. Výjimečný exponát zapůjčil také Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli. Výstava potrvá do 8. května 2016.

Kniha a poutavá přednáška

Pozvánka na astronomické odopledne v Regionálním muzeu v Litomyšli. Autor: Regionální muzeum v Litomyšli.
Pozvánka na astronomické odopledne v Regionálním muzeu v Litomyšli.
Autor: Regionální muzeum v Litomyšli.
Na vernisáži výstavy bude představeno první vydání knihy Zdeňka Kopala s názvem Cesta z Cambridge na Mount Palomar a zpět. Ta pojednává o putování tohoto slavnéh českého astronoma z  východního pobřeží USA (z Cambridge, sídla Harvardovy univerzity) až do kalifornské hvězdárny na Mount Palomaru, kde se Kopal v roce 1948 zúčastnil slavnostního zahájení provozu tehdy největšího zrcadlového dalekohledu světa. Edice této unikátní publikace, kterou předloni obohatila litomyšlskou archivní pozůstalost svého otce dr. Zdenka Smith-Kopal, vznikala pod vedením PhDr. Milana Skřivánka. Doslov k ní napsal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který o Kopalově textu také osobně promluví. Autorem grafické úpravy knihy, kterou vydalo Regionální muzeum v Litomyšli ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae, je Jiří Lammel. 

Od 17 hodin se v zámeckém pivovaru uskuteční přednáška Jiřího Grygara na téma Pluto nemá chybu, která pojedná o nových poznatcích, jež o této trpasličí planetě v minulém roce získala americká planetární sonda New Horizons. Vstup je volný.

Kontakt

PhDr. Martin Boštík
Regionální muzeum v Litomyšli
Tel.: 461 614 626
E-mail: bostik@rml.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Program Regionálního muzea v Litomyšli



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Další články autora (36)

Štítky: Přednáška , Litomyšl, Výstava, Jiří Grygar, Zdeněk Kopal

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »