Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava Dvacetkrát v NASA fotografa Petra Horálka.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA v Pardubicích ze dne 9. března 2020.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula z České astronomické společnosti) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti. Autor: Petr Komárek
DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti.
Autor: Petr Komárek

Pardubickému rodákovi Petru Horálkovi editoři snímku dne NASA publikovali již více jak dvacetkrát. Tímto počtem se řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Vybrané fotografie zobrazují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i 5, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a 5 na území Slovenska. Petr Horálek je tedy i autorem více jak poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin v  „Malém“ sále DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích – započne Horálkovou přednáškou o výběru snímků v NASA. Pokračovat pak bude odhalením samotné výstavy v budově DDM až do foyer pod pardubickou hvězdárnou s autorovým komentářem a možností volné diskuse. Po skončení vernisáže budou moci návštěvníci v případě jasného počasí až do 21 hodin pozorovat objekty nočního nebe v kopuli hvězdárny s jedním z největších českých dalekohledů přístupných veřejnosti. Výstava samotná bude v DDM volně k vidění až do konce května 2020.

Program

  • 18:00 – Úvodní slovo Mgr. Miloše Adamů MBA, ředitele DDM ALFA Pardubice
  • 18:15 – Přednáška „(Více jak) dvacetkrát v NASA“ – Petr Horálek
  • 19:30 – Odhalení výstavy, možnost rozhovorů s autorem
  • 20:00 – Pozorování noční oblohy (v případě jasného počasí, do 21:00)

Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady. Autor: Petr Horálek
Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady.
Autor: Petr Horálek

Výstava je k zapůjčení a putovní, tedy hned po skončení expozice na pardubické hvězdárně je k dispozici k zapůjčení do Vašich prostor (knihovny, hvězdárny, muzea či jiné výstavní prostory). Jednotlivé panely jsou vytištěné na pevných KAPA deskách, opatřených závěsnými prvky a mají vždy maximální rozměr 80 centimetrů. Povrch tisku je matný, vhodný pro směrové osvětlení. K obrazům je možné získat zalaminované popisky, příp. dodat jejich digitální podobu pro vlastní reprodukci. Pro bližší informace kontaktujte přímo Petra Horálka (email horalek.peter@gmail.com).

O Petru Horálkovi

Petr Horálek pod hvězdami. Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek pod hvězdami.
Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat místní hvězdárnu a později v ní působil jako jeden z průvodců. V letech 2009-2017 byl vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Během studií Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat jako astronom v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V té době propadl astrofotografii, a proto v roce 2014 Česko na rok opustil a vydal se na pouť po celém světě, aby poznal pravou krásu tmavé noční oblohy daleko od škodlivého světelného znečištění v Evropě a zlepšil se ve svých fotografických schopnostech. V roce 2015 se stal prvním českým a druhým nejmladším Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). V témže roce po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Je autorem či spoluautorem tří populárních knih: Tajemná zatmění (2015, dr. vydání 2018), Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) a Nebeské symfonie (2017). Po návratu do Česka se věnuje zejména popularizaci astronomie prostřednictvím spisovatelské činnosti, přednáškové činnosti na školách a v knihovnách, učí fotografii na svých kurzech a pokračuje v astrofotografii, pomocí níž zachycuje (nejen) „perly astronomie“ (nejpozoruhodnější nebeské úkazy), aby se s nimi vzápětí podělil s veřejností po celém světě.

Kontakty

Petr Komárek
Vedoucí Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA
(odl. pracoviště DELTA) v Pardubicích
Email: info@astropardubice.cz
GSM: +420 603 165 366

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Český fotograf již podvacáté v NASA
[3] Rozhovor ESO: Petr Horálek – Fotograf pod tmavým nebem
[4] Webové stránky Petra Horálka

Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Přednáška , Fotografická výstava


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »