< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny
Adam Malíř Vytisknout článek

Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny

Snímek ze soboty 14. července 2018.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Od 10. května letošního roku probíhá na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích monitoring sluneční chromosféry. Primárním cílem je rozlišit protuberance a další jevy pozorovatelné v této sféře. Na rozdíl od fotosféry, vodíkový filtr teleskopu, který hvězdárna využívá, umožňuje rozlišit některé dynamické procesy, například výron horkého výronu plazmatu (CME). Taková sluneční aktivita není běžným slunečním filtrem pozorovatelná. I přes poměrně malé rozlišení fotografií jsou evidentní vlivy silného magnetického pole v aktivních oblastech (kde jsou pro změnu ve fotosféře viditelné zpravidla pouze tmavé skvrny).

Některé záznamy slouží spíše pro kochání oka, tedy hlavně ty barevné, jiné pro ukázku vývoje již zmiňovaných oblastí s neobvyklou aktivitou vzhledem k pozorovatelnému okolí (například oblast s označením NOAA 2710 21. května, nebo NOAA 2713 17. června).

Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený. Autor: Hvězdárna Pardubice
Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter. Autor: Hvězdárna Pardubice
Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Fotografie vpravo zachycuje experimentování s daty. V podstatě se jedná o část slunečního disku a přiřazení barvy podle jasu. Pozorný čtenář si jistě všimnul souřadnic, které jsou pouze pro určení pozice na snímku, nikoli běžně používané - heliografické. Stejně tak orientační je i barevná či jasová škála pod každým z jednotlivých "mini-snímků".

Zrychlené video rozpadající se protuberance můžete vidět níže. Při detailnějším průzkumu vidíme rozpad struktury, kdy se nabité částice tendenčně vracejí v důsledku směru siločar magnetického pole.

Aktivita na Slunci v posledním období je velmi nízká (příčinou je dostatečně neobjasněný sluneční cyklus). To ostatně jasně dokazuje náhled na "vymetenou" fotosféru. Taková aktivita má zároveň dopad na výskyt populárně fotogenického úkazu polární záře v obalu zemské magnetosféry.


Pokud byste měli zájem nahlédnout k víc podobným záznamům, přejděte na web solar.astropardubice.cz (v aj.).
Rád bych tímto příspěvkem upozornil také na celkem nové stránky Sluneční patroly 
fungující pod hlavičkou AsÚ AV ČR. Na úvodní stránce jsou dostupné nejaktuálnější pohledy na naši mateřskou hvězdu nejen prostřednictvím hvězdárny Pardubice, ale i Úpice, nebo Valašské Meziříčí, která kromě úchvatné chromosféry také snímá dost nezvykle v spektrální čáře vápníku. K fotografickým příspěvkům přispívá samotná observatoř v Ondřejově, a to dokonce fotosférou a zákresy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sun Observatory Pardubice
[2] Sluneční patrola AsÚ AV ČR

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Adam Malíř

Adam Malíř

Popularizátor astronomie a fotograf narozen v roce 2003. Stránky

Další články autora (8)

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Aktivita Slunce

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »