Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava Dvacetkrát v NASA fotografa Petra Horálka.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA v Pardubicích ze dne 9. března 2020.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula z České astronomické společnosti) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti. Autor: Petr Komárek
DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti.
Autor: Petr Komárek

Pardubickému rodákovi Petru Horálkovi editoři snímku dne NASA publikovali již více jak dvacetkrát. Tímto počtem se řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Vybrané fotografie zobrazují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i 5, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a 5 na území Slovenska. Petr Horálek je tedy i autorem více jak poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin v  „Malém“ sále DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích – započne Horálkovou přednáškou o výběru snímků v NASA. Pokračovat pak bude odhalením samotné výstavy v budově DDM až do foyer pod pardubickou hvězdárnou s autorovým komentářem a možností volné diskuse. Po skončení vernisáže budou moci návštěvníci v případě jasného počasí až do 21 hodin pozorovat objekty nočního nebe v kopuli hvězdárny s jedním z největších českých dalekohledů přístupných veřejnosti. Výstava samotná bude v DDM volně k vidění až do konce května 2020.

Program

  • 18:00 – Úvodní slovo Mgr. Miloše Adamů MBA, ředitele DDM ALFA Pardubice
  • 18:15 – Přednáška „(Více jak) dvacetkrát v NASA“ – Petr Horálek
  • 19:30 – Odhalení výstavy, možnost rozhovorů s autorem
  • 20:00 – Pozorování noční oblohy (v případě jasného počasí, do 21:00)

Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady. Autor: Petr Horálek
Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady.
Autor: Petr Horálek

Výstava je k zapůjčení a putovní, tedy hned po skončení expozice na pardubické hvězdárně je k dispozici k zapůjčení do Vašich prostor (knihovny, hvězdárny, muzea či jiné výstavní prostory). Jednotlivé panely jsou vytištěné na pevných KAPA deskách, opatřených závěsnými prvky a mají vždy maximální rozměr 80 centimetrů. Povrch tisku je matný, vhodný pro směrové osvětlení. K obrazům je možné získat zalaminované popisky, příp. dodat jejich digitální podobu pro vlastní reprodukci. Pro bližší informace kontaktujte přímo Petra Horálka (email horalek.peter@gmail.com).

O Petru Horálkovi

Petr Horálek pod hvězdami. Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek pod hvězdami.
Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat místní hvězdárnu a později v ní působil jako jeden z průvodců. V letech 2009-2017 byl vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Během studií Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat jako astronom v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V té době propadl astrofotografii, a proto v roce 2014 Česko na rok opustil a vydal se na pouť po celém světě, aby poznal pravou krásu tmavé noční oblohy daleko od škodlivého světelného znečištění v Evropě a zlepšil se ve svých fotografických schopnostech. V roce 2015 se stal prvním českým a druhým nejmladším Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). V témže roce po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Je autorem či spoluautorem tří populárních knih: Tajemná zatmění (2015, dr. vydání 2018), Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) a Nebeské symfonie (2017). Po návratu do Česka se věnuje zejména popularizaci astronomie prostřednictvím spisovatelské činnosti, přednáškové činnosti na školách a v knihovnách, učí fotografii na svých kurzech a pokračuje v astrofotografii, pomocí níž zachycuje (nejen) „perly astronomie“ (nejpozoruhodnější nebeské úkazy), aby se s nimi vzápětí podělil s veřejností po celém světě.

Kontakty

Petr Komárek
Vedoucí Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA
(odl. pracoviště DELTA) v Pardubicích
Email: info@astropardubice.cz
GSM: +420 603 165 366

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Český fotograf již podvacáté v NASA
[3] Rozhovor ESO: Petr Horálek – Fotograf pod tmavým nebem
[4] Webové stránky Petra Horálka

Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Přednáška , Fotografická výstava


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »