Související stránky k článku Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

Unikátní výstavu Astronomie v Pardubickém kraji otevřelo Regionální muzeum v Litomyšli v sobotu 6. února 2016. Na její zahájení přišlo bezmála 80 návštěvníků, které uvítali ředitel Regionálního muzea v Litomyšli Mgr. René Klimeš, generální ředitel Národního technického muzea Mgr. Karel Ksandr, autoři výstavy PhDr. Martin Boštík (RML) a Ing. Antonín Švejda (NTM). Čtveřici pánů doplnil RNDr. Jiří Grygar, CSc., který ve svém úvodním slově připomněl často neprávem opomíjeného Bohumila Štemberka a samozřejmě vzpomněl na prof. Zdeňka Kopala. Krásná výstava v Regionálním muzeu bez nadsázky nabízí svým návštěvníkům „dvakrát tři v jednom“ a svým pojetím přesahuje daleko pardubickým region.

Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 4. do 7. 4. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze je kometa 12P/Pons-Brooks, Merkur a Jupiter. Aktivita Slunce byla velmi vysoká díky aktivní oblasti, která nyní zapadla. Poslední start rakety Delta IV Heavy byl nakonec odložen až na pondělí 1. dubna. Před 110 lety se narodil významný český astronom Zdeněk Kopal, který spolupracoval i s NASA při projektu Apollo.

Kulturní dům Josefa Suka v Sedlčanech hostil v sobotu 17. května 2025 slavnostní vernisáž výstavy Příroda a umění: Dialog struktur. Autorem expozice je přední český vědec prof. RNDr. Svatopluk Civiš, DSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který ve své tvorbě propojuje vědeckou přesnost s uměleckou citlivostí.

10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Přehled událostí na obloze od 1. 4. do 7. 4. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce zatím své aktivní oblasti schovává na odvrácené polokouli. Stále lze spatřit kometku Iwamoto. Proběhne start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress MS-12 k ISS a připravuje se start Falconu Heavy. Je to už 105 let od narození našeho významného astronoma, profesora Zdeňka Kopala.

Před dvěma lety zamířila první výstava astronomických fotografií fotoambasadora ESO a člena východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdenka Bardona k pacientům i lékařům do nemocnic pardubického a královéhradeckého kraje. Je zamluvena na dlouhou dobu dopředu. V roce 2023 se Hvězdárně v Úpici podařilo získat dotaci na pořízení další astronomické výstavy od Evropské jižní observatoře (ESO).

Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln. V Karolinu přednese veřejnou přednášku určenou odborné i laické veřejnosti (v angličtině). Přijďte si poslechnout výjimečnou osobnost vědy, která propojuje teorii relativity, kvantovou fyziku i Hollywood!

Jedna z nejvýznamnějších osobností české astronomie a popularizace vědy, Jiří Grygar, oslaví 17. března 2026 devadesáté narozeniny. Jiří Grygar patří k nejznámějším českým popularizátorům přírodních věd. U široké veřejnosti se zapsal zejména televizním cyklem Okna vesmíru dokořán a dlouholetým působením v rozhlasovém pořadu Meteor. Ke svému jubileu převezme souborné vydání svých Žní objevů.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 336 z 11. 3. 2026.

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2016 prof. RNDr. Zdeňkovi Stuchlíkovi, CSc. z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity za současné významné výsledky dosažené v oboru relativistické astrofyziky a kosmologie.

Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Astrofyzik a čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar obdržel 18. ledna 2026 Cenu Neuron za lásku k vědě. Ocenění mu bylo předáno při slavnostním ceremoniálu Nadace Neuron jako uznání za jeho celoživotní přínos popularizaci vědy a mimořádnou schopnost přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

Přijměte pozvání na nezvykle temnou a dobrodružnou výstavu představující pozoruhodný svět noční přírody, v níž vyhrává ten, kdo je nejlépe tmě přizpůsoben. Výstava je k vidění v Muzeu trojmezí v Jablunkově od 5. dubna do 29. října 2023. Přijďte poznat svět bez světelného znečištění.
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.

Astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. vstoupil na 22. sjezdu České astronomické společnosti mezi rekordmany. Jeho Žeň objevů v astronomii, kterou sepisuje nepřetržitě už od roku 1966, což je světový unikát, byla zapsána Agenturou Dobrý den do České databáze rekordů. V březnu letošního roku bylo toto rozsáhlé dílo také zveřejněno na webu www.zen-objevu.cz.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 321 z 29. 4. 2025
Mapa oblohy 2. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 31. 3. do 6. 4.
Měsíc je po novu viditelný večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný kromě večera celou noc, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je neustále zvýšená. ISS má opět šestičlennou posádku. Přelety stanice probíhají v brzkých ranních hodinách a v neděli se překlopí do večerních hodin.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. dubna ve 21:00 SELČ.

Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.