Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Po setmění aneb noční život bez světelného znečištění

Po setmění aneb noční život bez světelného znečištění

Výstava "Po setmění"
Autor: Muzeum trojmezí

Přijměte pozvání na nezvykle temnou a dobrodružnou výstavu představující pozoruhodný svět noční přírody, v níž vyhrává ten, kdo je nejlépe tmě přizpůsoben. Výstava je k vidění v Muzeu trojmezí v Jablunkově od 5. dubna do 29. října 2023. Přijďte poznat svět bez světelného znečištění.

Po setmění se náš svět jeví zcela jinak. Je tmavý, šedivý, tajemný. Tuto noční dobu ale využívá množství organismů ke svému aktivnímu životu. Ze svých úkrytů vylézají často, až když se my lidé chystáme ke spánku. Tma je zahalí a pomůže jim, aby našli svou kořist nebo aby se sami nestali kořistí.

Živočichové, které možná z učebnic biologie znáte, ale na vlastní oči jste je zahlédli jen mihnout se v šeru. Víte, kdo v noci stráží les nebo hlídá klidnou hladinu rybníka? Kdo s vámi po setmění sdílí domácnost, prohledává vám popelnice nebo přichází na nezvanou návštěvu do kurníku?

Čeká na vás více než 60 dermoplastických preparátů a modelů obratlovců, nebudou chybět samozřejmě ani zástupci hmyzu. Prezentovány jsou nejen exponáty Muzea Těšínska, ale i Muzea Beskyd Frýdek-Místek a Muzea Novojičínska.

Výstava přiblíží, jak jsou živočichové pro přežití ve tmě vybaveni, ale nastíní také křehkost nočního prostředí ovlivněného nadměrným nočním svícením. Člověk zásadním způsobem narušuje přirozenou tmu a tím ohrožuje i ty, kteří jsou na ni navázáni. I proto jsou zde organizace, které pomáhají přirozené prostředí živočichů a dalších organismů chránit.

Rok 2023 je významný hned pro dvě z nich. CHKO Beskydy slaví půlstoletí od svého vzniku a Beskydská oblast tmavé oblohy, zaměřující se na problematiku světelného smogu, byla založena před deseti lety.



Převzato: Muzeum trojmezí



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Výstava


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »