Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie, výstava Macieje Zapiora

Dovolujeme si Vás pozvat v úterý 10. 9. od 17 hodin na vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Macieje Łukasze Zapióra. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října. Solarografie je fotografická technika, která používá extrémně dlouhé expoziční doby. Tyto časy se mohou pohybovat v rozmezí od několika dnů do několika měsíců či let. Solarografie je variantou fotografie tzv. dírkovou komorou (angl. „Pinhole photography“), přičemž jako fotocitlivý materiál používá černobílý fotografický papír, který se poté neustaluje, ale většinou rovnou skenuje do počítače, což zachová zajímavé barevné podání snímku.

Výstava fotografií astronoma Macieje Łukasze Zapióra díky Solarogafické technice mapuje cestu Slunce a vizualizuje součet času. Pohrává si s naším lineárním vnímáním času, může být kaluží, či světelným mostem. Autor je astronom, vědec, který jako umělec bádá nad podstatou reality. Máme v minulosti řadu osobností, které v umění využívaly vědecké metody, vzpomeneme na Leonarda, Michelangela, či Bohumila Kubištu, který matematicky kalkuloval obrazové kompozice, či si vzpomeneme na průnik Mandelbrotových fraktálových vzorců na stěny galerií, generující zdánlivě podobnou vizualitu, důvěrně známou, pokaždé odlišnou. Solarografie generuje s tvůrčí proměnou podobný fotografický obraz, pokaždé odlišný.

Technika solarografie byla vynalezena a po světě rozšířena třemi umělci Diegem Lópezem Calvínem (Španělsko), Pawłem Kulou a Sławomirem Decykem (Polsko) v rámci projektu Solaris 2000. Účelem projektu bylo nepřerušené a současné pozorování trajektorií Slunce po obloze v různých částech světa pomocí podomácku vyrobených kamer. Kamery si vetšinou vyrábí z hliníkových plechovek od nápojů.

Na každém solarografickém snímku se objeví více či méně zakřivených, kontinuálních nebo přerušovaných čar. Jsou to denní dráhy Slunce po obloze přerušované obdobími oblačnosti. V případě, že expozice probíhají od jednoho slunovratu do druhého, na obrazu se zaznamenají všechny možné polohy Slunce. Více informaci česky nebo podrobněji o technice včetně filmů: http://analemma.pl/solarygrafia---solargraphy

Výstava v Malé Lazebnické v Jihlavě potrvá do konce října 2019.

---

Galerie Nonstrop je ale otevřený venkovní prostor ve středu historického města Jihlavy, v němž představy o umění nenarážejí na strop, ale dějí se ve vztahu k místně specifickým podmínkám. 

Galerie je situována v ulici Malá Lazebnická, která je charakteristická velmi úzkým půdorysem středověké soutky a členitými fasádami okolních domů. Ulička vede z dolní části hlavního náměstí k hradebnímu prostoru u farního kostela sv. Jakuba, v blízkosti památného vzrostlého buku. Prozatím je galerii vymezena asi třetinová část uličky, ústící ke kostelu. 

Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě
Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě

Galerie je zaměřena na prezentaci současného umění ve venkovním veřejném prostoru, je výzvou pro umělecké projekty, které bezprostředně reagují na genius loci tohoto místa a na otevřené povětrnostní podmínky. Galerie Nonstrop otevírá cestu k diskuzi o veřejném prostoru ve vztahu k současnému umění, v širším chápání o funkci umění ve veřejném prostředí. Pravidelnými výstavami chceme vnášet nové podněty do společnosti a podnítit nové úvahy veřejnosti nad sousobým uměleckým projevem.

Svojí činnost zahajuje první výstavou v březnu 2017. Provozovatelem celoročního provozu Galerie Nonstrop je statutární město Jihlava.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Maciej Zapiór, Výstava, Solarografie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »