Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie, výstava Macieje Zapiora

Dovolujeme si Vás pozvat v úterý 10. 9. od 17 hodin na vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Macieje Łukasze Zapióra. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října. Solarografie je fotografická technika, která používá extrémně dlouhé expoziční doby. Tyto časy se mohou pohybovat v rozmezí od několika dnů do několika měsíců či let. Solarografie je variantou fotografie tzv. dírkovou komorou (angl. „Pinhole photography“), přičemž jako fotocitlivý materiál používá černobílý fotografický papír, který se poté neustaluje, ale většinou rovnou skenuje do počítače, což zachová zajímavé barevné podání snímku.

Výstava fotografií astronoma Macieje Łukasze Zapióra díky Solarogafické technice mapuje cestu Slunce a vizualizuje součet času. Pohrává si s naším lineárním vnímáním času, může být kaluží, či světelným mostem. Autor je astronom, vědec, který jako umělec bádá nad podstatou reality. Máme v minulosti řadu osobností, které v umění využívaly vědecké metody, vzpomeneme na Leonarda, Michelangela, či Bohumila Kubištu, který matematicky kalkuloval obrazové kompozice, či si vzpomeneme na průnik Mandelbrotových fraktálových vzorců na stěny galerií, generující zdánlivě podobnou vizualitu, důvěrně známou, pokaždé odlišnou. Solarografie generuje s tvůrčí proměnou podobný fotografický obraz, pokaždé odlišný.

Technika solarografie byla vynalezena a po světě rozšířena třemi umělci Diegem Lópezem Calvínem (Španělsko), Pawłem Kulou a Sławomirem Decykem (Polsko) v rámci projektu Solaris 2000. Účelem projektu bylo nepřerušené a současné pozorování trajektorií Slunce po obloze v různých částech světa pomocí podomácku vyrobených kamer. Kamery si vetšinou vyrábí z hliníkových plechovek od nápojů.

Na každém solarografickém snímku se objeví více či méně zakřivených, kontinuálních nebo přerušovaných čar. Jsou to denní dráhy Slunce po obloze přerušované obdobími oblačnosti. V případě, že expozice probíhají od jednoho slunovratu do druhého, na obrazu se zaznamenají všechny možné polohy Slunce. Více informaci česky nebo podrobněji o technice včetně filmů: http://analemma.pl/solarygrafia---solargraphy

Výstava v Malé Lazebnické v Jihlavě potrvá do konce října 2019.

---

Galerie Nonstrop je ale otevřený venkovní prostor ve středu historického města Jihlavy, v němž představy o umění nenarážejí na strop, ale dějí se ve vztahu k místně specifickým podmínkám. 

Galerie je situována v ulici Malá Lazebnická, která je charakteristická velmi úzkým půdorysem středověké soutky a členitými fasádami okolních domů. Ulička vede z dolní části hlavního náměstí k hradebnímu prostoru u farního kostela sv. Jakuba, v blízkosti památného vzrostlého buku. Prozatím je galerii vymezena asi třetinová část uličky, ústící ke kostelu. 

Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě
Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě

Galerie je zaměřena na prezentaci současného umění ve venkovním veřejném prostoru, je výzvou pro umělecké projekty, které bezprostředně reagují na genius loci tohoto místa a na otevřené povětrnostní podmínky. Galerie Nonstrop otevírá cestu k diskuzi o veřejném prostoru ve vztahu k současnému umění, v širším chápání o funkci umění ve veřejném prostředí. Pravidelnými výstavami chceme vnášet nové podněty do společnosti a podnítit nové úvahy veřejnosti nad sousobým uměleckým projevem.

Svojí činnost zahajuje první výstavou v březnu 2017. Provozovatelem celoročního provozu Galerie Nonstrop je statutární město Jihlava.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Maciej Zapiór, Výstava, Solarografie


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »