Erupce na SlunciSluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapiór, student doktorského studia z polské Wroclavy, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.
Solarigrafie spojuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné obrazy oblohy. K prozkoumání této neobvyklé metody astrofotografie zveme vědce, fotografy, umělce a učitele, aby v červnu 2025 v Planetáriu Praha diskutovali o všech aspektech tohoto procesu. Vítán je každý bez ohledu na úroveň svých zkušeností.
Před dvěma lety zamířila první výstava astronomických fotografií fotoambasadora ESO a člena východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdenka Bardona k pacientům i lékařům do nemocnic pardubického a královéhradeckého kraje. Je zamluvena na dlouhou dobu dopředu. V roce 2023 se Hvězdárně v Úpici podařilo získat dotaci na pořízení další astronomické výstavy od Evropské jižní observatoře (ESO).
Výstava Engraving in Time od Macieje Zapióra a Artema Kovala zkoumá průnik umění a astronomie a ptá se: Můžeme kreativně využít čas jako matérii? Stejně jako umělci tvarují materiály jako dřevo a mramor, dokážou „vyrýt“ čas pomocí solarigrafie a zachycují polohu Slunce po dobu šesti měsíců. Jejich inovativní zařízení, vybavené závěrkou a elektronickými součástkami, umožňuje přesné řízení expozice a dává možnost vyrýt libovolný text složený ze solárních stop.
Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.
Sluneční sekce České astronomické společnosti pořádá soutěž v solarografii. Fotografii je nutné odevzdat do 1. září 2022. Zúčastnit se může každý (účastníci mladší 18 let musí mít souhlas rodičů/zákonných zástupců). Jeden účastník může do každé kategorie přihlásit jednu práci vyrobenou metodou solarografie.
Přijměte pozvání na nezvykle temnou a dobrodružnou výstavu představující pozoruhodný svět noční přírody, v níž vyhrává ten, kdo je nejlépe tmě přizpůsoben. Výstava je k vidění v Muzeu trojmezí v Jablunkově od 5. dubna do 29. října 2023. Přijďte poznat svět bez světelného znečištění.
O solarografii v českém jazyce najdete ledacos, většinou jsou to však standardně provedené fotky a návody, jak takovou fotografii vytvořit. Určitě za tím však musí být něco víc než jen dráha Slunce. Musí za tím být něco, co nakonec zláká takovou fotografii vyzkoušet. To NĚCO je možnost otázek a experimentů. Co když použiji různý fotografický papír; co vytváří barvy; co udělá vlhkost vzduchu; jak se projeví na dlouhé expozici počasí; co když nepoužiji plechovku, ale jiný tvar? Dnes se Vám pokusíme ukázat experimenty „solarografistů“. Máte další nápady? Zaexperimentujte si také :).
Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.
Solarografie je technika, o které lze říci, že je partyzánská. Kamery jsou vyrobeny z každodenních věcí a místa, kde jsou kamery instalovány, jsou často maskovaná. To je nezbytné, protože kamery by měly zůstat nehybné během expoziční doby dlouhé až několik měsíců.
Do 30. září je prodloužena v atriu výstava Obloha Gymnázia Františka Křižíka. Své fotografie hvězdné oblohy, galaxií polárních září, halových jevů, duh a další zde představí několik amatérských i profesionálních fotografů.
Jak dlouhou expoziční dobu používáte při fotografování astronomického objektu? Pár sekund, minut, hodin...? Delší expoziční doba je obvykle použita k pozorování slabých objektů nebo k zachycení pohybu hvězd po obloze. Existuje metoda, ve které se používá jako běžná expozice šest měsíců nebo dokonce i rok. Noční obloha s takto dlouho vytvářeným snímkem samozřejmě zcela zmizí, a to co zůstane, je okolní krajina a pohyb Slunce po obloze (tedy jeho zdánlivá trajektorie ovlivněná příslušnou zeměpisnou šířkou).
Fascinující pohled na vesmír nám nabídla výstava, kterou (zatím) uspořádaly hvězdárny v Hradci Králové a Jičíně. Jedné části výstavy dominovaly nádherné snímky objektů Sluneční soustavy od známého českého astrofotografa Pavla Prokopa. Pro mnohé největší překvapení pak způsobila druhá polovina vystavených obrazů, protože to, co se zdálo být nádhernými fotografiemi objektů vzdáleného vesmíru, se ukázalo být zdařilými kresbami jeho dcery, Terezy Prokopové. Rozhodli jsme se autorku oslovit. Jak kresby vznikly? Jaké jsou další plány? Uvidíme kresby někde naživo?
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2016 obdržel snímek „Sluneční cesty nad dalekohledem“, jehož autorem je Maciej Zapiór. Další měsíc ukrojil dalších 30 dní z roku 2016 a soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ má další vítěznou fotografii. Pořídil ji Maciej Zapiór na observatoři v Ondřejově a pořídil ji velmi netradičně. Nepoužil dalekohled ani fotoaparát. Nepoužil ani stativ ani paralaktickou či jakoukoliv jinou astronomickou montáž. Dokonce nepoužil ani fotografický film či fotografický digitální čip. Co tedy použil a jak snímek pořídil?
Akademie věd ČR, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás srdečně zvou od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017 na unikátní výstavu Ad Infinitum (neboli „Do Nekonečna“), která bude ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Výstavu si budete moci prohlédnout v pracovní dny vždy mezi 10. a 18. hodinou.
V termíne 25. 3. 2017 sa konala v Púchove vernisáž výstavy fotografií s astronomickou tematikou. Fotografie od nadaných fotografov zo Slovenska aj Českej republiky sú inštalované vo vestibule Divadla Púchov. Jedinečnú výstavu 106 astrofotografií si môžete ešte pozrieť do 9. 4. 2017. Potom bude výstava dostupná všetkým záujemcom o vystavenie. Ak byste tedy potom mali o výstavu záujem (alebo zakúpenie fotografií), neváhajte a kontaktujte nás.
Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.
Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
Výstava v Moravské Třebové.Autor: Zp ČAS.Téměř celý říjen, tedy od 4. do 31. října 2012, je ve výstavním sále zámku Moravská Třebová k vidění fotografická výstava „Klenoty noční oblohy“. Na vystavených fotografiích se návštěvníci mohou seznámit s fotografiemi zachycující nejenom tělesa Sluneční soustavy ale i mlhoviny, galaxie či hvězdokupy. Unikátní je na výstavě její neobvyklá forma...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
