< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli
Petr Komárek Vytisknout článek

Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.

Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.

Sobota 6. února 2016 v Litomyšli...

Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích. Autor: Petr Komárek.
Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek.
V sobotu 6. února ve 14 hodin proběhne v Regionálním muzeu v Litomyšli vernisáž putovní výstavy nazvané Astronomické tradice v Pardubickém kraji, která je společným dílem s Národním technickým muzeem.

První část výstavy počíná nejstaršími výzkumy nebeských jevů, jež v našem kraji prováděli již v 17. a 18. století litomyšlští piaristé. Přes jednotlivé osobnosti této vědy pokračuje až do současnosti, v níž se zaměřuje na astronomické iniciativy osobností, lidových hvězdáren a astronomických pozorovatelen na území Pardubického kraje. Součástí výstavy je také rozsáhlá galerie fotografií vesmírných objektů, které v letech 1997–2015 pořídil ve své pozorovatelně v Poličce a ve Vranové Ing. Roman Ehrenberger.

Druhá, předmětová část výstavy představí astronomické a časoměrné přístroje z 16.–20. století pocházející ze sbírek Národního technického muzea. Výjimečný exponát zapůjčil také Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli. Výstava potrvá do 8. května 2016.

Kniha a poutavá přednáška

Pozvánka na astronomické odopledne v Regionálním muzeu v Litomyšli. Autor: Regionální muzeum v Litomyšli.
Pozvánka na astronomické odopledne v Regionálním muzeu v Litomyšli.
Autor: Regionální muzeum v Litomyšli.
Na vernisáži výstavy bude představeno první vydání knihy Zdeňka Kopala s názvem Cesta z Cambridge na Mount Palomar a zpět. Ta pojednává o putování tohoto slavnéh českého astronoma z  východního pobřeží USA (z Cambridge, sídla Harvardovy univerzity) až do kalifornské hvězdárny na Mount Palomaru, kde se Kopal v roce 1948 zúčastnil slavnostního zahájení provozu tehdy největšího zrcadlového dalekohledu světa. Edice této unikátní publikace, kterou předloni obohatila litomyšlskou archivní pozůstalost svého otce dr. Zdenka Smith-Kopal, vznikala pod vedením PhDr. Milana Skřivánka. Doslov k ní napsal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který o Kopalově textu také osobně promluví. Autorem grafické úpravy knihy, kterou vydalo Regionální muzeum v Litomyšli ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae, je Jiří Lammel. 

Od 17 hodin se v zámeckém pivovaru uskuteční přednáška Jiřího Grygara na téma Pluto nemá chybu, která pojedná o nových poznatcích, jež o této trpasličí planetě v minulém roce získala americká planetární sonda New Horizons. Vstup je volný.

Kontakt

PhDr. Martin Boštík
Regionální muzeum v Litomyšli
Tel.: 461 614 626
E-mail: bostik@rml.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Program Regionálního muzea v Litomyšli



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Další články autora (36)

Štítky: Přednáška , Litomyšl, Výstava, Jiří Grygar, Zdeněk Kopal

33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »