Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.

Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.

Sobota 6. února 2016 v Litomyšli...

Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích. Autor: Petr Komárek.
Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek.
V sobotu 6. února ve 14 hodin proběhne v Regionálním muzeu v Litomyšli vernisáž putovní výstavy nazvané Astronomické tradice v Pardubickém kraji, která je společným dílem s Národním technickým muzeem.

První část výstavy počíná nejstaršími výzkumy nebeských jevů, jež v našem kraji prováděli již v 17. a 18. století litomyšlští piaristé. Přes jednotlivé osobnosti této vědy pokračuje až do současnosti, v níž se zaměřuje na astronomické iniciativy osobností, lidových hvězdáren a astronomických pozorovatelen na území Pardubického kraje. Součástí výstavy je také rozsáhlá galerie fotografií vesmírných objektů, které v letech 1997–2015 pořídil ve své pozorovatelně v Poličce a ve Vranové Ing. Roman Ehrenberger.

Druhá, předmětová část výstavy představí astronomické a časoměrné přístroje z 16.–20. století pocházející ze sbírek Národního technického muzea. Výjimečný exponát zapůjčil také Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli. Výstava potrvá do 8. května 2016.

Kniha a poutavá přednáška

Pozvánka na astronomické odopledne v Regionálním muzeu v Litomyšli. Autor: Regionální muzeum v Litomyšli.
Pozvánka na astronomické odopledne v Regionálním muzeu v Litomyšli.
Autor: Regionální muzeum v Litomyšli.
Na vernisáži výstavy bude představeno první vydání knihy Zdeňka Kopala s názvem Cesta z Cambridge na Mount Palomar a zpět. Ta pojednává o putování tohoto slavnéh českého astronoma z  východního pobřeží USA (z Cambridge, sídla Harvardovy univerzity) až do kalifornské hvězdárny na Mount Palomaru, kde se Kopal v roce 1948 zúčastnil slavnostního zahájení provozu tehdy největšího zrcadlového dalekohledu světa. Edice této unikátní publikace, kterou předloni obohatila litomyšlskou archivní pozůstalost svého otce dr. Zdenka Smith-Kopal, vznikala pod vedením PhDr. Milana Skřivánka. Doslov k ní napsal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který o Kopalově textu také osobně promluví. Autorem grafické úpravy knihy, kterou vydalo Regionální muzeum v Litomyšli ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae, je Jiří Lammel. 

Od 17 hodin se v zámeckém pivovaru uskuteční přednáška Jiřího Grygara na téma Pluto nemá chybu, která pojedná o nových poznatcích, jež o této trpasličí planetě v minulém roce získala americká planetární sonda New Horizons. Vstup je volný.

Kontakt

PhDr. Martin Boštík
Regionální muzeum v Litomyšli
Tel.: 461 614 626
E-mail: bostik@rml.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Program Regionálního muzea v Litomyšli



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Přednáška , Litomyšl, Výstava, Jiří Grygar, Zdeněk Kopal


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »