Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hvězdný teleport v Brně

Hvězdný teleport v Brně

Úvodní panel výstava Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.

Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Výstava s názvem Pohledy do nebe, která je volně přístupná ve foyer Hvězdárny a planetária Brno, je skutečně unikátní.  Nejde totiž o "obyčejné" záběry nebe, ale o obrazy vytvořené pro celooblohovou projekci. K vytvoření každého z celooblohových panoramatických obrazů bylo zapotřebí minimálně 40 jednotlivých snímků, které se doslova jako dílky puzzle musely v počítači ručně pospojovat na sebe. 

Autor Petr Horálek, coby světově proslulý astrofotograf, jednotlivé segmenty mozaiky nasnímal ze stativu v kruzích, postupně od obzoru k nadhlavníku tak, že celé nebe stihl zmapovat v průběhu asi půlhodinové sekvence, aby přitom nedošlo k viditelnému posunu hvězd vůči obzoru vlivem rotace Země. Díky tomu, že využil citlivého plnoformátového fotoaparátu se světelným objektivem a zvolil relativně krátké expozice při vysoké citlivosti, jsou hvězdy i při maximálním zobrazení stále téměř bodové. Obraz je složen z několika velkých snímků, takže výsledné panoramatické obrazy jsou dostupné v rozlišení více až 14 000 x 14 000 pixelů!

Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Celkem deset panelů, které ve spolupráci se Petrem Horálkem sestavil Pavel Gabzdyl, vás nejen přenese do úžasných míst, ale také vás seznámí s jevy, které lze spatřit jen ze skutečně tmavých a odlehlých míst naší planety. Spatříte Mléčnou dráhu v neuvěřitelných detailech, propadnete barevnému kouzlu světélkování zemské atmosféry a ztratíte se v záplavě hvězd a objektů, jež se nabízejí při pohledu z jižní polokoule.

Výstava Pohledy do nebe je k vidění ve foyer Hvězdárny a planetária Brno nejméně do konce tohoto roku vždy, kdy je otevřeno, tzn. nejpozději hodinu před začátkem prvního představení až do konce posledního představení. Více na: www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Fotografie Petra Horálka - fulldomové snímky



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Fotografická výstava, Výstava, Petr Horálek, Cookovy ostrovy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »