Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jak Měsíc zatřásl vědou?

Jak Měsíc zatřásl vědou?

Oblast severního pólu Měsíce vyfotografovaná sondou Galileo
Autor: NASA

Je Měsíc jen nudná koule na obloze? Omyl. Bez něj bychom možná jen tak nepochopili gravitaci, heliocentrický model ani Einsteinovu teorii relativity. Od lovců mamutů přes Galilea až po misi Apollo – Měsíc byl tichým hybatelem největších objevů v dějinách vědy.

Už před 30 000 lety naši předkové sledovali jeho měsíční fáze, aby předvídali čas a roční období. Z měsíčních cyklů vznikly první kalendáře, které používali Sumerové i další staré civilizace – dodnes je odrazem tohoto dědictví například islámský nebo židovský kalendář.

Ve starověku se Měsíc stal měřítkem vesmíru: Aristarchos a Hipparchos díky němu určili vzdálenost Země–Měsíc a položili základy astronomické geometrie. Koperník pak ukázal, že Země není středem vesmíru – ale Měsíc zůstal jejím věrným průvodcem. Galileo zase odhalil jeho hory a krátery, čímž zbořil představu o dokonalém nebi a otevřel cestu moderní vědě. Newton na Měsíci potvrdil platnost gravitačního zákona a Einsteinova teorie relativity byla ověřena díky úplnému zatmění Slunce – tedy díky Měsíci, který jej umožnil.

V éře Apolla se Měsíc stal místem lidských kroků i vědeckých objevů. Přinesl nové technologie a dal světu ikonické pohledy na Zemi, které změnily naše vnímání planety. Analýza měsíčních hornin zároveň odhalila dramatickou minulost celé Sluneční soustavy a pomohla vysvětlit její vývoj. Podrobněji si o všem povíme ve 13. pokračování Lunární dílny.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Lunární dílna


7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »