Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Kolik má Země měsíců?

Lunární dílna: Kolik má Země měsíců?

Dětský plakát sluneční soustavy s objektem Zoozve, dočasným mini-měsícem Venuše.
Autor: Alex Foster / Latif Nasser

Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.

V průměru alespoň jednou ročně naše Země získá dočasný přirozený satelit navíc. V angličtině se takovým tělesům říká minimoons, protože jsou opravdu malé. Jsou velké zhruba jako osobní auto nebo dodávka. Není divu, že byly objeveny až ve 21. století. Tak malá tělesa totiž dřívější dalekohledy nebyly schopné vůbec zaznamenat. Miniměsíce navíc nevydrží naši planetu obíhat dlouho. Krouží kolem Země jen několik měsíců, nanejvýš roků, a pak jsou jejich nestabilní dráhy narušeny těsným přiblížením k Měsíci nebo Zemi a vyvrženy zpět na dráhu, po které obíhají kolem Slunce. Proto jim také občas říkáme dočasné měsíce.

Miniměsíce jsou ale jen jedním z příkladů planetek se zvláštní dráhou poblíž Země. Dalším typem jsou tzv. kvaziměsíce nebo kvazisatelity (z latinského quasi ve významu jakoby). Vůbec první takový kvaziměsíc nebyl objeven u Země, ale u Venuše. Jmenuje se Zoozve. Je to zvláštní vesmírné těleso, které jakoby obíhalo kolem Venuše – i když ve skutečnosti krouží po vlastní dráze kolem Slunce. Nikdy se však nevzdaluje od Venuše, a tak to z jejího povrchu vypadá, jako by Zoozve obíhal Venuši jako normální měsíc. Mnohem více se o těchto zvláštních „satelitech“ dozvíte ve videu Pavla Gabzdyla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] YouTube kanál Pavla Gabzdyla



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Země, Měsíc, Lunární dílna


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »