Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Výstava Sedm perel astronomie na pardubické hvězdárně.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.

Výstavu jsme s Petrem Horálkem vytvořili nejen k příležitosti Evropské noci vědců 30. září 2016, ale také nové knihy "Dobytí jižního hvězdnatého ráje", která je velmi hluboce spjata s pardubickou hvězdárnou, a na český a slovenský trh jde již 19. září. Jak v knize, tak na výstavě Petr popisuje jedny z nejkrásnějších úkazů na noční obloze, za kterými se rozhodně vyplatí cestovat. Výstava samotná je koncipovaná tak, abyste měli možnost nahlédnout do zákulisí každého ze sedmi pozoruhodných úkazů, vychutnat si je v plné fotografické kráse, ale také zjistit, zda a kdy se některých z nich na nebi opravdu dočkáte. Takže se máte na co těšit!

Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny

Pozvánka k sedmi nejpozoruhodnějším úkazům na obloze

Výstava - jak už sám název napovídá - je věnována nejkrásnějším nebo nejvzácnějším nebeským úkazům, o jaké by smrtelník neměl přijít. Na nápad "sedmi perel astronomie" přivedl Petra Horálka známý královéhradecký astronom a pozorovatel noční oblohy Martin Lehký. Právě jeho fascinace mimořádnými astronomickými úkazy přivedla Petra Horálka na myšlenku vytvořit stejnojmennou přednášku, se kterou cestuje po hvězdárnách v Česku a na Slovensku.

Sedm perel astronomie je takových sedm nejkrásnějších nebo nejvzácnějších astronomických úkazů, které chytnou za srdce i toho největšího laika. Něco jako sedm divů světa. Ačkoliv některé z nich můžeme mimořádně přesně předpovědět, je každý z nich studnou nových a i na dnešní technicky pokročilou dobu fascinujících objevů. Na obloze je takových sedm perel astronomie, které by měl každý pozemšťan aspoň jednou zažít, než zemře. A právě tyto krásné či vzácné jevy si můžete nyní vychutnat prostřednictvím výstavy, kterou jsme vytvořili s pardubickou hvězdárnou, ve foyer nejvyššího mezipatra v DDM DELTA na Gorkého ulici v Pardubicích. Výstava je vytvořena převážně z mých fotografií, ale je třeba zmínit, že na některých jsem se jen spolupodílel. Velké poděkování tak patří například profesoru Miloslavu Druckmüllerovi, Janu Sládečkovi nebo klukům ze skupiny Safra-Go.cz, která pořádá výlety do jižní Afriky.

Petr Horálek, fotograf a spoluautor výstavy

Mimo těch 7 úkazů, které už mírně odhaluje úvodní plakát, se podíváme i na "perlu osmou", čím dál větší vzácnost, o které si ani neuvědomujeme, že se o ni pomalu připravujeme. A to světelným znečištěním nepoznamenanou hvězdnou oblohu. Ta je (zdaleka nejen) podle Horálka čím dál více opomíjeným přírodním dědictvím, o které se bohužel neúčelným a škodlivým svícením z měst připravujeme. To bude ostatně tématem i přednášky "Bacha, foton!", na kterou se můžete těšit v rámci Noci vědců před samotným odhalením výstavy.

Petr Horálek - vyslanec krás noční oblohy

Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy. Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat astronomický kroužek místní Hvězdárny barona Artura Krause (v tehdejší DDM DELTA) pod vedením Václava Knolla (1964-2010). Astronomie ho neopustila ani na střední škole a rozhodl se ji studovat i dále. Při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se "na volné noze" věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.  Je autorem populární knihy Tajemná zatmění, která právě tyto úchvatné úkazy zevrubně popisuje. V roce 2015 se stal prvním českým Foto-vyslancem Evropské jižní observatoře (ESO), se kterou úzce spolupracuje i nadále. Mohl tak fotit noční oblohu v tom nejodlehlejší místě světa, v chilské poušti Atacama. Jeho fotografie už několikrát vybrala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (APOD). V říjnu 2015 po něm byla za jeho zásluhy pojmenována planetka 6822 Horálek, která obíhá Slunce v prostoru mezi Marsem a Jupiterem.

Noc vědců: Odhalení výstavy ruku v ruce s novou knihou!

Jak již bylo zmíněno, výstava Petra Horálka na pardubické hvězdárně, v nejvyšších patrech DDM DELTA (odl. pracoviště DDM ALFA) na Gorkého ulici, bude odhalena v pátek 30. září ve 21:30 v rámci Evropské noci vědců. Mimo výstavu se podíváme na problematiku světelného znečištění, která bude tématem přednášky Ing. Marka Bálského z FEL v Praze. Ten nás ve svém povídání nazvaném "Bacha, foton!" zavede do problematiky regulace tohoto globálního problému u nás i ve světě.

Touto cestou také připomínáme novou cestopisnou knihu Petra Horálka s názvem Dobytí jižního hvězdnatého ráje, která vychází již dnes 19. září v nakladatelství Albatros a svým obsahem se významně dotkne i expedic SAROS, pořádaných pardubickou hvězdárnou. Poutavé čtení tak vřele doporučujeme! Ostatně můžete se nechat navnadit i krátkým videem, které shrnuje nejdramatičtější momenty z knihy.

Video: Dobytí jižního hvězdnatého ráje - upoutávka na knihu
(autor: albatrosmedia.cz)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2016 v Česku
[3] Petr Horálek – Stránky astrofotografa
[4] Kniha Dobytí jižního hvězdnatého ráje
[5] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz
[6] Síň slávy ČAS – Martin Lehký
[7] Skupina Safra-Go.cz

Převzato: Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna barona Artura Krause, Fotografická výstava, Světelné znečištění, Noc vědců 2016, Petr Horálek, Pardubice


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »