Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Výstava Sedm perel astronomie na pardubické hvězdárně.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.

Výstavu jsme s Petrem Horálkem vytvořili nejen k příležitosti Evropské noci vědců 30. září 2016, ale také nové knihy "Dobytí jižního hvězdnatého ráje", která je velmi hluboce spjata s pardubickou hvězdárnou, a na český a slovenský trh jde již 19. září. Jak v knize, tak na výstavě Petr popisuje jedny z nejkrásnějších úkazů na noční obloze, za kterými se rozhodně vyplatí cestovat. Výstava samotná je koncipovaná tak, abyste měli možnost nahlédnout do zákulisí každého ze sedmi pozoruhodných úkazů, vychutnat si je v plné fotografické kráse, ale také zjistit, zda a kdy se některých z nich na nebi opravdu dočkáte. Takže se máte na co těšit!

Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny

Pozvánka k sedmi nejpozoruhodnějším úkazům na obloze

Výstava - jak už sám název napovídá - je věnována nejkrásnějším nebo nejvzácnějším nebeským úkazům, o jaké by smrtelník neměl přijít. Na nápad "sedmi perel astronomie" přivedl Petra Horálka známý královéhradecký astronom a pozorovatel noční oblohy Martin Lehký. Právě jeho fascinace mimořádnými astronomickými úkazy přivedla Petra Horálka na myšlenku vytvořit stejnojmennou přednášku, se kterou cestuje po hvězdárnách v Česku a na Slovensku.

Sedm perel astronomie je takových sedm nejkrásnějších nebo nejvzácnějších astronomických úkazů, které chytnou za srdce i toho největšího laika. Něco jako sedm divů světa. Ačkoliv některé z nich můžeme mimořádně přesně předpovědět, je každý z nich studnou nových a i na dnešní technicky pokročilou dobu fascinujících objevů. Na obloze je takových sedm perel astronomie, které by měl každý pozemšťan aspoň jednou zažít, než zemře. A právě tyto krásné či vzácné jevy si můžete nyní vychutnat prostřednictvím výstavy, kterou jsme vytvořili s pardubickou hvězdárnou, ve foyer nejvyššího mezipatra v DDM DELTA na Gorkého ulici v Pardubicích. Výstava je vytvořena převážně z mých fotografií, ale je třeba zmínit, že na některých jsem se jen spolupodílel. Velké poděkování tak patří například profesoru Miloslavu Druckmüllerovi, Janu Sládečkovi nebo klukům ze skupiny Safra-Go.cz, která pořádá výlety do jižní Afriky.

Petr Horálek, fotograf a spoluautor výstavy

Mimo těch 7 úkazů, které už mírně odhaluje úvodní plakát, se podíváme i na "perlu osmou", čím dál větší vzácnost, o které si ani neuvědomujeme, že se o ni pomalu připravujeme. A to světelným znečištěním nepoznamenanou hvězdnou oblohu. Ta je (zdaleka nejen) podle Horálka čím dál více opomíjeným přírodním dědictvím, o které se bohužel neúčelným a škodlivým svícením z měst připravujeme. To bude ostatně tématem i přednášky "Bacha, foton!", na kterou se můžete těšit v rámci Noci vědců před samotným odhalením výstavy.

Petr Horálek - vyslanec krás noční oblohy

Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy. Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat astronomický kroužek místní Hvězdárny barona Artura Krause (v tehdejší DDM DELTA) pod vedením Václava Knolla (1964-2010). Astronomie ho neopustila ani na střední škole a rozhodl se ji studovat i dále. Při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se "na volné noze" věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.  Je autorem populární knihy Tajemná zatmění, která právě tyto úchvatné úkazy zevrubně popisuje. V roce 2015 se stal prvním českým Foto-vyslancem Evropské jižní observatoře (ESO), se kterou úzce spolupracuje i nadále. Mohl tak fotit noční oblohu v tom nejodlehlejší místě světa, v chilské poušti Atacama. Jeho fotografie už několikrát vybrala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (APOD). V říjnu 2015 po něm byla za jeho zásluhy pojmenována planetka 6822 Horálek, která obíhá Slunce v prostoru mezi Marsem a Jupiterem.

Noc vědců: Odhalení výstavy ruku v ruce s novou knihou!

Jak již bylo zmíněno, výstava Petra Horálka na pardubické hvězdárně, v nejvyšších patrech DDM DELTA (odl. pracoviště DDM ALFA) na Gorkého ulici, bude odhalena v pátek 30. září ve 21:30 v rámci Evropské noci vědců. Mimo výstavu se podíváme na problematiku světelného znečištění, která bude tématem přednášky Ing. Marka Bálského z FEL v Praze. Ten nás ve svém povídání nazvaném "Bacha, foton!" zavede do problematiky regulace tohoto globálního problému u nás i ve světě.

Touto cestou také připomínáme novou cestopisnou knihu Petra Horálka s názvem Dobytí jižního hvězdnatého ráje, která vychází již dnes 19. září v nakladatelství Albatros a svým obsahem se významně dotkne i expedic SAROS, pořádaných pardubickou hvězdárnou. Poutavé čtení tak vřele doporučujeme! Ostatně můžete se nechat navnadit i krátkým videem, které shrnuje nejdramatičtější momenty z knihy.

Video: Dobytí jižního hvězdnatého ráje - upoutávka na knihu
(autor: albatrosmedia.cz)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2016 v Česku
[3] Petr Horálek – Stránky astrofotografa
[4] Kniha Dobytí jižního hvězdnatého ráje
[5] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz
[6] Síň slávy ČAS – Martin Lehký
[7] Skupina Safra-Go.cz

Převzato: Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna barona Artura Krause, Fotografická výstava, Světelné znečištění, Noc vědců 2016, Petr Horálek, Pardubice


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »