Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...

mladí konstruktéři Autor: Petr Komárek
mladí konstruktéři
Autor: Petr Komárek
Představte si tábor, kde potkáte skupinu stejně smýšlejících lidí, kteří jsou stejně zbláznění do vesmíru, vědy, techniky a experimentů jako vy. A baví se třeba tím, že se snaží zkonstruovat přistávací modul pro kosmonauta. Jednotlivé týmy horečně bádají nad nejlepším záchranným systémem. Vylepšují se konstrukce brzdných padáků a přidávají se airbagy. Když je hotovo, do kabiny je vložen křehký vaječný astronaut a jde se na věc.

pozorování Slunce Autor: Petr Komárek
pozorování Slunce
Autor: Petr Komárek
Náš vesmír je ve třetím patře Domu dětí a mládeže ALFA op DELTA na Dukle. Přímo ve hvězdárně, kde po celý rok probíhají astronomické kroužky. Právě odtud se snášejí kosmické lodi. Z pěti týmů pouze jeden tvrdý dopad. Takový byl první den. Následují další čtyři, které si s tím prvním nezadají. Nejvíce táhnou fyzikální experimenty a velký dalekohled, o jehož pozorovací okno je "bitka". Jakpak také ne, když za každé pozorování a vyplněný protokol jsou body v naší celotáborovce. A tak se množí relativní čísla počtu slunečních skvrn, zákresy slunečních protuberancí i srpky krásné Venuše. Když pak Slunce na chvíli zahalí oblačnost, probíhá Space Shuttle show - kdo nejdál doletí s vymazleným modelem raktoplánu. I když se to všem v tuhle chvíli zdá jako naprostá bomba, je to jen předehra k mnohem větší parádě, která naše svěřence teprve čeká.

Rakeťáci Autor: Petr Komárek
Rakeťáci
Autor: Petr Komárek
Hned následujícího dne vyrážíme na nedalekou louku, kde jsme ustanovili provizorní kosmodrom a  odpalujeme do závratných výšin skutečnou raketu. Mnozí si při pohledu na malinký bílý kotouček návratového padáku říkali, zda se ještě vrátí. Bohužel či bohudík gravitace je neúprosná, a tak za všeobecného veselí vše opakujeme celkem třikrát se stejným úspěchem. Poslední den jsme náš tábor astronomů vyvezli až do Muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbely, kde na vlastní oči spatřili návratový modul, v němž přistál náš první a prozatím jedniný kosmonaut Vladimír Remek.

Co dodat? Pardubický astrotábor dopadl na výbornou! Sešla se skvělá parta dětí s opravdovým zájmem a touhou poznávat. Pokud se Vám náš tábor líbil, budeme rádi, když se potkáme na některém z našich astronomických kroužků, nebo opět příští rok na našem táboře. Video ze startu rakety a veškeré fotografie z tábora nejdete na veřejném profilu hvězdárny www.facebook.com/astropardubice.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Pardubice, Astronomický tábor, Hvězdárna barona Artura Krause


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »