Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messierův měsíc na pardubické hvězdárně

Messierův měsíc na pardubické hvězdárně

Charles Messier
Charles Messier
V jarním období obloha každoročně připravuje pohled na svých sto deset perel na hvězdném nebi - galaxie, mlhoviny a hvězdokupy, které před téměř třemi stoletími jako vedlejší produkt hledání komet katalogizoval a coby své životní dílo v světlo světa uvedl do té doby neznámý francouzský astronom Charles Messier. Na měsíc březen k této příležitosti připravila pardubická hvězdárna mimořádné pozorování Messierových objektů, a to každou středu, čtvrtek a pátek od 19 do 21 hodin.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích.

Osobnost Charlese Messiera

Roku 1730 se ve městě Badonviller narodil do velmi početné rodiny jako desáté dítě z dvanácti Charles Messier. V důsledku velmi skromného živobytí přišel ještě v dětství o šest svých bratrů a sester a v pouhých 11 letech i o otce. Byl tak nucen ukončit studia, aby svou prací vylepšil rodinné poměry. I přes úskalí, která mu již od útlého mládí život připravil, si našel cestu k astronomii.

Roku 1744 měl možnost pozorovat průlet jasné komety kolem Slunce. Tento dozajista silný zážitek byl tím prvotním impulsem, který předurčil další Messierovo směřování. O čtyři roky později, roku 1748, spatřil úkaz, který jej k astronomii připoutal již na trvalo. 25. července s úžasem pozoroval zatmění Slunce. Nebylo již ničeho, co by jej od královské vědy odpoutalo. Tři roky po této události odjel do Paříže, kde byl zaměstnán u námořního astronoma Josepha-Nicolase Delisle, kde prováděl kopírování map. Podstatné pro Messiera však bylo jeho uvedení do observatoře v Hôtel de Cluny, kde se naučil systematické astronomické práci, především pak vedení podrobných astronomických záznamů. Jeho prvním dokumentovaným pozorováním se stal přechod planety Merkur přes Slunce 6. května 1753.

Počátek katalogu

Setkání s první kometou v Messierovi zanechalo hlubokou vzpomínku, a tak již v roce 1757 začal vyhledávat tu nejznámější - Halleyovu kometu. Nelze přitom opomenout, že zpráva o průvodci galaxie v Andromedě (M31), dnes známé jako M32, pochází právě z tohoto roku. Skutečný cíl Messierových snah, tedy Halleyova kometa, jejíž návrat byl předpovězen na následující rok, byl oddálen drobnou chybou ve výpočtu její dráhy, který provedl astronom Delisle. Vinou drobné odchylky se tak Messier díval na špatné místo oblohy. Paradoxně právě tato nešťastně - šťastná shoda okolností vedla k jinému objevu, který můžeme považovat za prvopočátek Messierova katalogu mlhavých objektů. Dne 14. srpna roku 1758, když se Messier marně snažil nalézt kometu v místech, kde se nenacházela, objevil v souhvězdí Býka mlhavý objekt, který mylně za kometu považoval. Dnes jej známe pod označením M1 - Krabí mlhovina. Jde o pozůstatek po supernově, která vybuchla roku 1054.

V následujících dnech byl nabádán svým zaměstnavatelem, aby se pustil do vlastního pozorovacího programu. Netrvalo dlouho a během dalších svých pozorování objevil druhou svou mlhovinu, dnes známou jako M2 v souhvězdí Vodnáře. Ta však již byla známa z dřívějších pozorování. Později bylo zjištěno, že se nejedná o mlhovinu, nýbrž o kulovou hvězdokupu.

Kulová hvězdokupa M3
Kulová hvězdokupa M3
Třetí objevený objekt, dnes známý jako M3, nacházející se v souhvězdí Honících psů, byla opět kulová hvězdokupa. Právě tento objev podnítil Messiera k dalšímu systematickému vyhledávání a během následujícího roku objevil a katalogizoval prvních 40 položek svého dnes již kultovního katalogu. Roku 1771 došlo k publikaci jeho první verze, která obsahovala objekty M1 - M45. Rozšířil tak svůj katalog o takové skvosty jako M42 - Velká mlhovina v Orionu, hvězdokupa M44 - Jesličky v souhvězdí Raka, nebo otevřená hvězdokupa M45 - Plajády v Býku. Katalog tehdy vyšel pod názvem Nebulae (Mlhoviny), jelikož Messier tehdy ještě nevěděl o existenci galaxií nebo planetárních mlhovin. Hlavním cílem katalogu bylo zaznamenat všechny mlhavé objekty, které by mohly být zaměněny s potenciálně novou kometou, ale které se oproti kometám nacházejí na "stálých" polohách na obloze.

Mlhovina M42 v Orionu. Autor: Tony Hallas, APOD
Mlhovina M42 v Orionu.
Autor: Tony Hallas, APOD
Bohatý život Charlese Messiera má astronomické obdivuhodné skóre: 20 komet, z nichž rovných 13 objevil on sám. Největším jeho odkazem je však katalog mlhavých objektů, který čítá 110 objektů, mezi něž patří hvězdokupy otevřené i kulové, mlhoviny, galaxie a jedna dvojhvězda (M40). Jeho celoživotní dílo nám připomíná měsíční kráter pojmenovaný jeho jménem v oblasti Moře hojnosti a rovněž planetka označená katalogovým číslem 7359 objevená 16. ledna 1996 na observatoři na Kleti.

Hvězdárna barona Artura Krause a Astronomická společnost Pardubice Vás tak zvou na jedinečnou nebeskou podívanou. Po celý březen pozorujeme objekty Messierova katalogu mlhavých objektů, a to každou středu, čtvrtek a pátek vždy mezi 19. a 21. hodinou. V případě svitu Měsíce se zaměříme jen na ty nejjasnější z nich - otevřené hvězdokupy na zimní a jarní obloze.

Doporučujeme také:
[1] Český Messierův maratón na rokycanské hvězdárně
[2] Messierův katalog na stránkách Západočeské univerzity

Ke stažení:
[1] Tisková zpráva v DOC (749 kB)
[2] Tisková zpráva v PDF (735 kB)

Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »