Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Letový ředitel Jana Kašpara

Letový ředitel Jana Kašpara

Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Možná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co na astronomickém webu dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.

Tento článek připravil Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, při příležitosti Aviatické pouti v Pardubicích 31.5. - 1.6. 2008.

Co mají tedy společného astronomie, Pardubice a slavný let Jana Kašpara? K tomu, abychom si odpověděli na tuto otázku, musíme poznat ještě jednoho člověka. Jmenoval se Artur Kraus, baron Artur Kraus. Již roku 1895 zřídil v předposledním patře zámecké hlásky provizorní pozorovatelnu, odkud prováděl svá pozorování. Když se mu roku 1912 naskytla možnost koupit dům č. p. 62, na tehdejší „Staré poště“, na dnešní pardubické Třídě míru, založil zde první lidovou hvězdárnu v českých zemích. Ta byla naprosto volně přístupna veřejnosti. Pardubice se tak staly až do založení České astronomické společnosti v roce 1917 centrem astronomie v českých zemích.

Baron Kraus byl velmi všestranným člověkem. Byl zámožný a tak si mohl dovolit vlastnit nejeden technický primát své doby, jímž ohromoval pardubické občany. První bicykl, první motocykl, první lyže v Pardubicích ...

Baron Artur Kraus
Baron Artur Kraus

Není proto divu, že se jeho pozornost obrátila i k letectví. Sám se snažil o stavbu vlastního typu letounu, který by byl poháněn lidskou silou (tzv. ornitoptéra), nicméně snahy o dobytí vzduchu pomocí motorového létání ho neméně fascinovaly.

Letci to ovšem v té době neměli tak jednoduché. Rakousko-Uherská monarchie nebyla příliš nadšena z faktu, že si český živel oblíbil právě letectví a tak vydala výnos, který ukládal za povinnost, že každý aviatik musí mít svého letového ředitele. Osobu, která se bude starat o jeho vystoupení po stránce organizační a finančně jej zajišťovat. To byl přesně ten okamžik, kdy se setkali Jan Kašpar a baron Artur Kraus.

Baron Artur Kraus byl velmi schopný a vlivný muž. Jeho největší zásluhou bylo to, že dokázal přemluvit Kašparova otce, aby svému synovi dovolil nejen se plně věnovat své vášni – aviatice, ale dokonce jej přesvědčil k tomu, aby svého syna v této činnosti plně finančně podporoval. Otec Jana Kašpara byl totiž zámožný hoteliér a měl se svým synem docela jiné plány.

Ing. Jan Kašpar
Ing. Jan Kašpar
Sám Jan Kašpar nazýval Krause svým mecenášem. Mecenášem, který ho sice nepodporoval finančně, ale zato s profesionalitou sobě vlastní organizoval a sjednával Kašparova letecká vystoupení, kterými si tento slavný aviatik postupně vydobyl slávu.

Nebýt barona Krause, jeho výborných organizačních schopností a vlivu na Kašparova otce, byla by cesta našeho prvního aviatika o poznání těžší. A právě po baronu Arturu Krausovi nese jméno současná pardubická hvězdárna.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Baron Artur Kraus


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »