Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír až k vám domů - díl druhý

Vesmír až k vám domů - díl druhý

Zemský povrch v Celestii
Zemský povrch v Celestii
V prvním díle této série pojednávající o počítačových programech, které přinášejí vesmír až přímo k vám, jsme se seznámili se skvělým programem Stellarium. V dnešním, druhém díle si představíme program, který z vás v okamžiku udělá kosmického cestovatele a vy tak můžete navštívit nejen objekty Sluneční soustavy, ale i ostatní galaxie.

Země v programu Celestia
Země v programu Celestia
Program, o kterém dnes bude řeč, se jmenuje Celestia a pochází z dílny programátora Chrise Laurela.

Stejně jako v případě Stellaria, i Celestia je Opensource program, tedy volně šiřitelný s možností vámi vytvořených úprav. Na rozdíl od planetária, které jsme si v minulém díle představili, Vám však Celestia nabízí možnost naprosto volného pohybu kosmickým prostorem. Program nabízí možnost stát se kosmickým cestovatelem a navštívit tak různé objekty jak v rámci Sluneční soustavy, tak mimo ni.

Po spuštění

Po spuštění programu se dostanete na startovací pozici, která je - jak jinak - na Zemi. Respektive nad Zemí. Před sebou máte glóbus naší rodné planety, se kterým si můžete pomocí šipek libovolně otáčet, klávesami Home a End pak přibližovat či oddalovat.

Země je zatím nehybná. Rychlost a směr rotace planet kontrolujete klávesami J, K a L.

Vyrážíme na výlet!

Kliknete-li na položku Navigation v hlavním menu, zobrazí se vám nabídka. Zde si můžete vybrat kam a za čím chcete cestovat.

Proč zapínat souhvězdí?

Možná si teď říkáte, proč si krásný a dokonalý obraz vesmíru kazit spojnicemi hvězd v souhvězdí. Na jednu stranu máte pravdu. Nicméně přeci jen si pojďme ukázat, k čemu se taková čistě "pozemská" věc může hodit. V hlavním menu klikněte na položku Render - View options... zde zaškrtněte políčko Constellations a potvrďte. Na hvězdném pozadí se objevily spojnice souhvězdí, které na první pohled jen překážejí a ruší obraz.

Nyní si uděláme malý experiment.

Na klávesnici podržte tlačítko s nápisem END. Nyní se pomalu vzdalujete. Opouštíte Sluneční soustavu a pokud máte zapnuté zobrazování oběžných drah planet, budete je postupně míjet. Slunce se pozvolna stává jen jednou z mnoha hvězd a nyní přichází ten pravý čas upřít svou pozornost na tvary souhvězdí. Začínají se pozvolna deformovat.

Nejbližší hvězdy z dálky, Celestia
Nejbližší hvězdy z dálky, Celestia
Stále se však vzdalujete, až začnete opouštět i naši Galaxii. K čemu že to všechno bylo? Nakonec nám ze známých souhvězdí zbyl podivuhodný ježek, jež zobrazuje rozložení hvězd v souhvězdích, která od nás vidíme a jejichž tvary tak dobře známe.

Tato skvělá simulace Vám ukáže, že všechny hvězdy, které můžeme pozorovat na naší obloze a spojujeme si je do souhvězdí, jsou součástí naší Galaxie. Pokud bychom měli tu možnost a poodlétli bychom mimo ni, z tvarů, které tak dobře známe, by nezbylo vůbec nic. Respektive tato podivuhodná hvězdice, která vám zobrazuje rozložení hvězd v našem okolí.

Poslední a rovněž neopomenutelná věc, kterou nám tato simulace ukázala, je přibližná poloha Sluneční soustavy v rámci naší Galaxie.

Co ještě můžete zobrazit a navštívit?

Hubbleův kosmický teleskop v Celestii
Hubbleův kosmický teleskop v Celestii
Můžete toho však navštívit mnohem více! Celestia zobrazuje objekty od velikosti družic a meziplanetárních sond přes planety, hvězdy až po galaxie. V rámci vašeho putování vesmírem si tak můžete udělat výlet k Mezinárodní kosmické stanici ISS, nebo se na chvíli vžít do role opravářů Hubbleova kosmického dalekohledu a podrobně si ho prohlédnout.

Ani cesta ke vzdáleným hvězdám, okolo nichž obíhají planety, není ničím nemožným.

Úkazy a jejich simulace

Měsíční stín na povrchu Země v Celestii
Měsíční stín na povrchu Země v Celestii
Ačkoli je Celestia prohlídkový program umožňující krásné výlety vesmírem, i v ní se dá leccos z nebeských úkazů zobrazit. Naskytne se vám pak velmi zajímavá perspektiva. Vysvětlení například zatmění Slunce či Měsíce pak nebude žádný problém.

Jedním z těchto úkazů je zobrazení stínu, který putuje po zemském povrchu při zatmění Slunce v rámci tak zvaného pásu totality. Druhým je pak přechod zemského stínu přes kotouček našeho Měsíce.

Oba úkazy si můžete velmi jednoduše nasimulovat, pokud si v hlavním menu zvolíte položku Navigation a zde Eclipse Finder. V nabídce si poté vyberete, jaký druh zatmění chcete zkoumat a přibližné datum. Příkazem Compute vám program vypíše seznam příslušných zatmění v daném roce a měsíci.

Navíc - nemusíte se omezovat pouze na Zemi a Měsíc! Stejná nabídka umožňuje zkoumat zatmění u Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu i Pluta.

Galaxie v programu Celestia
Galaxie v programu Celestia
Program dozajista zaujme učitele fyziky jak základních, tak středních škol. Stejně tak i vedoucím astronomických kroužků je velmi dobrým pomocníkem při názorných ukázkách nebeské mechaniky, těles Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru.

Již v samotném základu je Celestia úchvatnou prohlídkou vesmíru. Na domovských stránkách si pak můžete v doplňcích postahovat dalších až 10 GB různého obsahu a doplňků, detailnějšími povrchy planet počínaje a meziplanetárními sondami či futuristickými kosmoplány konče.

Aktuální verzi a bližší informace o projektu Celastia najdete na domovských stránkách tohoto programu. Domovské stránky programu: www.shatters.net/celestia/.

Převzato: Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích




Seriál

  1. Vesmír až k vám domů - díl první
  2. Vesmír až k vám domů - díl druhý
  3. Vesmír až k vám domů - díl třetí


O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen nad Zubštejnem

Mezi mraky se kometa objevila na 5 a 1/2 minuty, pořízeno 16 použitelných snímků, nakonec vybráno 8 snímků kde bylo nejméně mraků. Snímky registrovány na hvězdy a na krajinu. Na zvýraznění komety použity snímky Petra Horálka.

Další informace »