Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír až k vám domů - díl druhý

Vesmír až k vám domů - díl druhý

Zemský povrch v Celestii
Zemský povrch v Celestii
V prvním díle této série pojednávající o počítačových programech, které přinášejí vesmír až přímo k vám, jsme se seznámili se skvělým programem Stellarium. V dnešním, druhém díle si představíme program, který z vás v okamžiku udělá kosmického cestovatele a vy tak můžete navštívit nejen objekty Sluneční soustavy, ale i ostatní galaxie.

Země v programu Celestia
Země v programu Celestia
Program, o kterém dnes bude řeč, se jmenuje Celestia a pochází z dílny programátora Chrise Laurela.

Stejně jako v případě Stellaria, i Celestia je Opensource program, tedy volně šiřitelný s možností vámi vytvořených úprav. Na rozdíl od planetária, které jsme si v minulém díle představili, Vám však Celestia nabízí možnost naprosto volného pohybu kosmickým prostorem. Program nabízí možnost stát se kosmickým cestovatelem a navštívit tak různé objekty jak v rámci Sluneční soustavy, tak mimo ni.

Po spuštění

Po spuštění programu se dostanete na startovací pozici, která je - jak jinak - na Zemi. Respektive nad Zemí. Před sebou máte glóbus naší rodné planety, se kterým si můžete pomocí šipek libovolně otáčet, klávesami Home a End pak přibližovat či oddalovat.

Země je zatím nehybná. Rychlost a směr rotace planet kontrolujete klávesami J, K a L.

Vyrážíme na výlet!

Kliknete-li na položku Navigation v hlavním menu, zobrazí se vám nabídka. Zde si můžete vybrat kam a za čím chcete cestovat.

Proč zapínat souhvězdí?

Možná si teď říkáte, proč si krásný a dokonalý obraz vesmíru kazit spojnicemi hvězd v souhvězdí. Na jednu stranu máte pravdu. Nicméně přeci jen si pojďme ukázat, k čemu se taková čistě "pozemská" věc může hodit. V hlavním menu klikněte na položku Render - View options... zde zaškrtněte políčko Constellations a potvrďte. Na hvězdném pozadí se objevily spojnice souhvězdí, které na první pohled jen překážejí a ruší obraz.

Nyní si uděláme malý experiment.

Na klávesnici podržte tlačítko s nápisem END. Nyní se pomalu vzdalujete. Opouštíte Sluneční soustavu a pokud máte zapnuté zobrazování oběžných drah planet, budete je postupně míjet. Slunce se pozvolna stává jen jednou z mnoha hvězd a nyní přichází ten pravý čas upřít svou pozornost na tvary souhvězdí. Začínají se pozvolna deformovat.

Nejbližší hvězdy z dálky, Celestia
Nejbližší hvězdy z dálky, Celestia
Stále se však vzdalujete, až začnete opouštět i naši Galaxii. K čemu že to všechno bylo? Nakonec nám ze známých souhvězdí zbyl podivuhodný ježek, jež zobrazuje rozložení hvězd v souhvězdích, která od nás vidíme a jejichž tvary tak dobře známe.

Tato skvělá simulace Vám ukáže, že všechny hvězdy, které můžeme pozorovat na naší obloze a spojujeme si je do souhvězdí, jsou součástí naší Galaxie. Pokud bychom měli tu možnost a poodlétli bychom mimo ni, z tvarů, které tak dobře známe, by nezbylo vůbec nic. Respektive tato podivuhodná hvězdice, která vám zobrazuje rozložení hvězd v našem okolí.

Poslední a rovněž neopomenutelná věc, kterou nám tato simulace ukázala, je přibližná poloha Sluneční soustavy v rámci naší Galaxie.

Co ještě můžete zobrazit a navštívit?

Hubbleův kosmický teleskop v Celestii
Hubbleův kosmický teleskop v Celestii
Můžete toho však navštívit mnohem více! Celestia zobrazuje objekty od velikosti družic a meziplanetárních sond přes planety, hvězdy až po galaxie. V rámci vašeho putování vesmírem si tak můžete udělat výlet k Mezinárodní kosmické stanici ISS, nebo se na chvíli vžít do role opravářů Hubbleova kosmického dalekohledu a podrobně si ho prohlédnout.

Ani cesta ke vzdáleným hvězdám, okolo nichž obíhají planety, není ničím nemožným.

Úkazy a jejich simulace

Měsíční stín na povrchu Země v Celestii
Měsíční stín na povrchu Země v Celestii
Ačkoli je Celestia prohlídkový program umožňující krásné výlety vesmírem, i v ní se dá leccos z nebeských úkazů zobrazit. Naskytne se vám pak velmi zajímavá perspektiva. Vysvětlení například zatmění Slunce či Měsíce pak nebude žádný problém.

Jedním z těchto úkazů je zobrazení stínu, který putuje po zemském povrchu při zatmění Slunce v rámci tak zvaného pásu totality. Druhým je pak přechod zemského stínu přes kotouček našeho Měsíce.

Oba úkazy si můžete velmi jednoduše nasimulovat, pokud si v hlavním menu zvolíte položku Navigation a zde Eclipse Finder. V nabídce si poté vyberete, jaký druh zatmění chcete zkoumat a přibližné datum. Příkazem Compute vám program vypíše seznam příslušných zatmění v daném roce a měsíci.

Navíc - nemusíte se omezovat pouze na Zemi a Měsíc! Stejná nabídka umožňuje zkoumat zatmění u Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu i Pluta.

Galaxie v programu Celestia
Galaxie v programu Celestia
Program dozajista zaujme učitele fyziky jak základních, tak středních škol. Stejně tak i vedoucím astronomických kroužků je velmi dobrým pomocníkem při názorných ukázkách nebeské mechaniky, těles Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru.

Již v samotném základu je Celestia úchvatnou prohlídkou vesmíru. Na domovských stránkách si pak můžete v doplňcích postahovat dalších až 10 GB různého obsahu a doplňků, detailnějšími povrchy planet počínaje a meziplanetárními sondami či futuristickými kosmoplány konče.

Aktuální verzi a bližší informace o projektu Celastia najdete na domovských stránkách tohoto programu. Domovské stránky programu: www.shatters.net/celestia/.

Převzato: Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích




Seriál

  1. Vesmír až k vám domů - díl první
  2. Vesmír až k vám domů - díl druhý
  3. Vesmír až k vám domů - díl třetí


O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »