Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír až k vám domů - díl druhý

Vesmír až k vám domů - díl druhý

Zemský povrch v Celestii
Zemský povrch v Celestii
V prvním díle této série pojednávající o počítačových programech, které přinášejí vesmír až přímo k vám, jsme se seznámili se skvělým programem Stellarium. V dnešním, druhém díle si představíme program, který z vás v okamžiku udělá kosmického cestovatele a vy tak můžete navštívit nejen objekty Sluneční soustavy, ale i ostatní galaxie.

Země v programu Celestia
Země v programu Celestia
Program, o kterém dnes bude řeč, se jmenuje Celestia a pochází z dílny programátora Chrise Laurela.

Stejně jako v případě Stellaria, i Celestia je Opensource program, tedy volně šiřitelný s možností vámi vytvořených úprav. Na rozdíl od planetária, které jsme si v minulém díle představili, Vám však Celestia nabízí možnost naprosto volného pohybu kosmickým prostorem. Program nabízí možnost stát se kosmickým cestovatelem a navštívit tak různé objekty jak v rámci Sluneční soustavy, tak mimo ni.

Po spuštění

Po spuštění programu se dostanete na startovací pozici, která je - jak jinak - na Zemi. Respektive nad Zemí. Před sebou máte glóbus naší rodné planety, se kterým si můžete pomocí šipek libovolně otáčet, klávesami Home a End pak přibližovat či oddalovat.

Země je zatím nehybná. Rychlost a směr rotace planet kontrolujete klávesami J, K a L.

Vyrážíme na výlet!

Kliknete-li na položku Navigation v hlavním menu, zobrazí se vám nabídka. Zde si můžete vybrat kam a za čím chcete cestovat.

Proč zapínat souhvězdí?

Možná si teď říkáte, proč si krásný a dokonalý obraz vesmíru kazit spojnicemi hvězd v souhvězdí. Na jednu stranu máte pravdu. Nicméně přeci jen si pojďme ukázat, k čemu se taková čistě "pozemská" věc může hodit. V hlavním menu klikněte na položku Render - View options... zde zaškrtněte políčko Constellations a potvrďte. Na hvězdném pozadí se objevily spojnice souhvězdí, které na první pohled jen překážejí a ruší obraz.

Nyní si uděláme malý experiment.

Na klávesnici podržte tlačítko s nápisem END. Nyní se pomalu vzdalujete. Opouštíte Sluneční soustavu a pokud máte zapnuté zobrazování oběžných drah planet, budete je postupně míjet. Slunce se pozvolna stává jen jednou z mnoha hvězd a nyní přichází ten pravý čas upřít svou pozornost na tvary souhvězdí. Začínají se pozvolna deformovat.

Nejbližší hvězdy z dálky, Celestia
Nejbližší hvězdy z dálky, Celestia
Stále se však vzdalujete, až začnete opouštět i naši Galaxii. K čemu že to všechno bylo? Nakonec nám ze známých souhvězdí zbyl podivuhodný ježek, jež zobrazuje rozložení hvězd v souhvězdích, která od nás vidíme a jejichž tvary tak dobře známe.

Tato skvělá simulace Vám ukáže, že všechny hvězdy, které můžeme pozorovat na naší obloze a spojujeme si je do souhvězdí, jsou součástí naší Galaxie. Pokud bychom měli tu možnost a poodlétli bychom mimo ni, z tvarů, které tak dobře známe, by nezbylo vůbec nic. Respektive tato podivuhodná hvězdice, která vám zobrazuje rozložení hvězd v našem okolí.

Poslední a rovněž neopomenutelná věc, kterou nám tato simulace ukázala, je přibližná poloha Sluneční soustavy v rámci naší Galaxie.

Co ještě můžete zobrazit a navštívit?

Hubbleův kosmický teleskop v Celestii
Hubbleův kosmický teleskop v Celestii
Můžete toho však navštívit mnohem více! Celestia zobrazuje objekty od velikosti družic a meziplanetárních sond přes planety, hvězdy až po galaxie. V rámci vašeho putování vesmírem si tak můžete udělat výlet k Mezinárodní kosmické stanici ISS, nebo se na chvíli vžít do role opravářů Hubbleova kosmického dalekohledu a podrobně si ho prohlédnout.

Ani cesta ke vzdáleným hvězdám, okolo nichž obíhají planety, není ničím nemožným.

Úkazy a jejich simulace

Měsíční stín na povrchu Země v Celestii
Měsíční stín na povrchu Země v Celestii
Ačkoli je Celestia prohlídkový program umožňující krásné výlety vesmírem, i v ní se dá leccos z nebeských úkazů zobrazit. Naskytne se vám pak velmi zajímavá perspektiva. Vysvětlení například zatmění Slunce či Měsíce pak nebude žádný problém.

Jedním z těchto úkazů je zobrazení stínu, který putuje po zemském povrchu při zatmění Slunce v rámci tak zvaného pásu totality. Druhým je pak přechod zemského stínu přes kotouček našeho Měsíce.

Oba úkazy si můžete velmi jednoduše nasimulovat, pokud si v hlavním menu zvolíte položku Navigation a zde Eclipse Finder. V nabídce si poté vyberete, jaký druh zatmění chcete zkoumat a přibližné datum. Příkazem Compute vám program vypíše seznam příslušných zatmění v daném roce a měsíci.

Navíc - nemusíte se omezovat pouze na Zemi a Měsíc! Stejná nabídka umožňuje zkoumat zatmění u Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu i Pluta.

Galaxie v programu Celestia
Galaxie v programu Celestia
Program dozajista zaujme učitele fyziky jak základních, tak středních škol. Stejně tak i vedoucím astronomických kroužků je velmi dobrým pomocníkem při názorných ukázkách nebeské mechaniky, těles Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru.

Již v samotném základu je Celestia úchvatnou prohlídkou vesmíru. Na domovských stránkách si pak můžete v doplňcích postahovat dalších až 10 GB různého obsahu a doplňků, detailnějšími povrchy planet počínaje a meziplanetárními sondami či futuristickými kosmoplány konče.

Aktuální verzi a bližší informace o projektu Celastia najdete na domovských stránkách tohoto programu. Domovské stránky programu: www.shatters.net/celestia/.

Převzato: Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích




Seriál

  1. Vesmír až k vám domů - díl první
  2. Vesmír až k vám domů - díl druhý
  3. Vesmír až k vám domů - díl třetí


O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »