Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír až k vám domů - díl první

Vesmír až k vám domů - díl první

Galaxie v programu Celestia
Galaxie v programu Celestia
S nebývale rychlým rozvojem technologií, které nám umožňují nahlížet i do těch nejvzdálenějších koutů nám známého a viditelného vesmíru, se postupem času do rukou běžného smrtelníka dostávají prostředky, o nichž generace před námi jen tiše snily.

Fenoménem, který dnešní lidskou společnost utváří stejně samozřejmě jako střídání ročních dob, je existence internetu. Právě díky němu si nyní můžete přečíst tento článek a právě díky němu se v krátkém seriálu o astronomických programech dozvíte, kam až může vaše oko dohlédnout při objevování vesmíru. A to vše v pohodlí vašeho domova.

Stellarium - aneb planetárium ve vašem PC

Logo programu Stellarium
Logo programu Stellarium
Program Stellarium není třeba dlouze představovat. Komunita astronomů a nadšenců hodiny mlčky koukajících do dalekohledu jistě tento program zná. Nicméně pokud slovo Stellarium slyšíte prvně, čtěte dále a seznamte se...

Projekt virtuálního planetária je dílem francouzského programátora Fabiena Chereaua, který ho uvedl na světlo světa již v roce 2001. Od té doby se program stále vyvíjí a nyní je jeho aktuální verze 0.10.4 (k 24. květnu 2010), což rozhodně není konečný stav.

Vize projektu je čistě nekomerční. Máte-li dostatek programátorských znalostí, můžete ho sami měnit či poupravit k obrazu svému. Na vývoji programu se můžete samozřejmě také podílet. Vše o programu, vývoji a aktualitách okolo naleznete na jeho domovském webu www.stellarium.org.

Funkce

Program simuluje hvězdnou oblohu tak, jak byste ji viděli jako pozemský pozorovatel. Není však problém se pomocí jednoduchého nastavení přesunout na jakékoli těleso Sluneční soustavy a pokochat se pohledem na hvězdnou oblohu odtud.

Co vyšší verze, to dokonalejší efekty

Meteorický roj v programu Stellarium
Meteorický roj v programu Stellarium
Program velmi věrně simuluje soumrak, stejně tak i scintilaci (blikání hvězd způsobené pohybem vzdušných mas různé teploty v zemské atmosféře). Nastavit si můžete i míru "světelného znečištění" a porovnat tak přírodní oblohu od oblohy příměstské, či městské.

Pro období meteorických rojů si pak můžete nastavit zenitovou hodinovou frekvenci a pokochat se opravdovým meteorickým deštěm.

Na povrchu Marsu v programu Stellarium
Na povrchu Marsu v programu Stellarium
Samozřejmostí je nastavení a uložení aktuální polohy pozorovatele pro jakékoli místo na Zemi, včetně zadání přesných GPS souřadnic vašeho pozorovacího stanoviště.

Každý objekt si můžete libovolně přiblížit a relativně detailně prohlédnout. Množství zobrazovaných hvězd můžete ještě dále rozšířit pomocí katalogů, které lze přímo pomocí programu stáhnout.

Obloha a mytologie

Souhvězdí v programu Stellarium
Souhvězdí v programu Stellarium
Noční obloha je neodmyslitelně spjata se souhvězdími. Stellarium vám nejenže ukáže spojnice jednotlivých hvězd v souhvězdí, ale zapnout lze i jejich kresby.

Pokud by Vás zajímalo, jaká souhvězdí na obloze viděli třeba ve starověké Číně, v Egyptě nebo Tichomoří, není nic jednoduššího, než si v nastavení pohledu a oblohy přepnout hvězdnou mytologii.

Stejně jako souhvězdí lze přepínat i prostředí, respektive krajinu, ze které pozorujete. Pokud se Vám tedy nelíbí, že oblohu pozorujete z pole plného řepky olejné, rázem se můžete ocitnout mezi sněhem pokrytými vrcholky hor, nebo na povrchu Měsíce či Marsu.

Jedinečné simulace úkazů

Úplné zatmění Slunce 7. října 2135 v Praze v programu Stellarium
Úplné zatmění Slunce 7. října 2135 v Praze v programu Stellarium
Stellarium Vám umožňuje nasimulovat jakýkoli úkaz, který se buď již odehrál dávno v minulosti, nebo naopak putovat za ním do vzdálené budoucnosti. Můžete tak zkoumat oblohu a postavení planet tak, jak je mohli vidět lidé za dob Ježíše Nazaretského, nebo si nastavit okamžik, kdy dojde nejbližšímu k úplnému zatmění Slunce nad Českou republikou (což bude ráno 7. října roku 2135). Ba co víc! Vývojáři programu zahrnuli mezi simulovatelné jevy i precesi, tedy kyvný pohyb zemské osy, která s periodou 26 000 let krouží mezi hvězdami. Můžete si tak udělat výlet do dob, kdy hvězda ukazující sever nebyla Polárka, nýbrž hvězda Thuban v souhvězdí Draka. Meze vaší fantazie se nekladou.

Na závěr by bylo dobré podotknout, že vše je zcela zdarma a program je stále ve vývoji. Drobné chybičky, jsou-li nějaké, je nutno vývojářům odpustit, neboť s každou další verzí přichází další a další vylepšení tvořící realističtější celek.

Příjemné je, že program je téměř celý přeložen do češtiny! Navíc není vytvořen pouze pro systém Windows. Nejaktuálnější verzi stáhnete na domovské stránce www.stellarium.org.

Převzato: Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích




Seriál

  1. Vesmír až k vám domů - díl první
  2. Vesmír až k vám domů - díl druhý
  3. Vesmír až k vám domů - díl třetí


O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »