Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír až k vám domů - díl první

Vesmír až k vám domů - díl první

Galaxie v programu Celestia
Galaxie v programu Celestia
S nebývale rychlým rozvojem technologií, které nám umožňují nahlížet i do těch nejvzdálenějších koutů nám známého a viditelného vesmíru, se postupem času do rukou běžného smrtelníka dostávají prostředky, o nichž generace před námi jen tiše snily.

Fenoménem, který dnešní lidskou společnost utváří stejně samozřejmě jako střídání ročních dob, je existence internetu. Právě díky němu si nyní můžete přečíst tento článek a právě díky němu se v krátkém seriálu o astronomických programech dozvíte, kam až může vaše oko dohlédnout při objevování vesmíru. A to vše v pohodlí vašeho domova.

Stellarium - aneb planetárium ve vašem PC

Logo programu Stellarium
Logo programu Stellarium
Program Stellarium není třeba dlouze představovat. Komunita astronomů a nadšenců hodiny mlčky koukajících do dalekohledu jistě tento program zná. Nicméně pokud slovo Stellarium slyšíte prvně, čtěte dále a seznamte se...

Projekt virtuálního planetária je dílem francouzského programátora Fabiena Chereaua, který ho uvedl na světlo světa již v roce 2001. Od té doby se program stále vyvíjí a nyní je jeho aktuální verze 0.10.4 (k 24. květnu 2010), což rozhodně není konečný stav.

Vize projektu je čistě nekomerční. Máte-li dostatek programátorských znalostí, můžete ho sami měnit či poupravit k obrazu svému. Na vývoji programu se můžete samozřejmě také podílet. Vše o programu, vývoji a aktualitách okolo naleznete na jeho domovském webu www.stellarium.org.

Funkce

Program simuluje hvězdnou oblohu tak, jak byste ji viděli jako pozemský pozorovatel. Není však problém se pomocí jednoduchého nastavení přesunout na jakékoli těleso Sluneční soustavy a pokochat se pohledem na hvězdnou oblohu odtud.

Co vyšší verze, to dokonalejší efekty

Meteorický roj v programu Stellarium
Meteorický roj v programu Stellarium
Program velmi věrně simuluje soumrak, stejně tak i scintilaci (blikání hvězd způsobené pohybem vzdušných mas různé teploty v zemské atmosféře). Nastavit si můžete i míru "světelného znečištění" a porovnat tak přírodní oblohu od oblohy příměstské, či městské.

Pro období meteorických rojů si pak můžete nastavit zenitovou hodinovou frekvenci a pokochat se opravdovým meteorickým deštěm.

Na povrchu Marsu v programu Stellarium
Na povrchu Marsu v programu Stellarium
Samozřejmostí je nastavení a uložení aktuální polohy pozorovatele pro jakékoli místo na Zemi, včetně zadání přesných GPS souřadnic vašeho pozorovacího stanoviště.

Každý objekt si můžete libovolně přiblížit a relativně detailně prohlédnout. Množství zobrazovaných hvězd můžete ještě dále rozšířit pomocí katalogů, které lze přímo pomocí programu stáhnout.

Obloha a mytologie

Souhvězdí v programu Stellarium
Souhvězdí v programu Stellarium
Noční obloha je neodmyslitelně spjata se souhvězdími. Stellarium vám nejenže ukáže spojnice jednotlivých hvězd v souhvězdí, ale zapnout lze i jejich kresby.

Pokud by Vás zajímalo, jaká souhvězdí na obloze viděli třeba ve starověké Číně, v Egyptě nebo Tichomoří, není nic jednoduššího, než si v nastavení pohledu a oblohy přepnout hvězdnou mytologii.

Stejně jako souhvězdí lze přepínat i prostředí, respektive krajinu, ze které pozorujete. Pokud se Vám tedy nelíbí, že oblohu pozorujete z pole plného řepky olejné, rázem se můžete ocitnout mezi sněhem pokrytými vrcholky hor, nebo na povrchu Měsíce či Marsu.

Jedinečné simulace úkazů

Úplné zatmění Slunce 7. října 2135 v Praze v programu Stellarium
Úplné zatmění Slunce 7. října 2135 v Praze v programu Stellarium
Stellarium Vám umožňuje nasimulovat jakýkoli úkaz, který se buď již odehrál dávno v minulosti, nebo naopak putovat za ním do vzdálené budoucnosti. Můžete tak zkoumat oblohu a postavení planet tak, jak je mohli vidět lidé za dob Ježíše Nazaretského, nebo si nastavit okamžik, kdy dojde nejbližšímu k úplnému zatmění Slunce nad Českou republikou (což bude ráno 7. října roku 2135). Ba co víc! Vývojáři programu zahrnuli mezi simulovatelné jevy i precesi, tedy kyvný pohyb zemské osy, která s periodou 26 000 let krouží mezi hvězdami. Můžete si tak udělat výlet do dob, kdy hvězda ukazující sever nebyla Polárka, nýbrž hvězda Thuban v souhvězdí Draka. Meze vaší fantazie se nekladou.

Na závěr by bylo dobré podotknout, že vše je zcela zdarma a program je stále ve vývoji. Drobné chybičky, jsou-li nějaké, je nutno vývojářům odpustit, neboť s každou další verzí přichází další a další vylepšení tvořící realističtější celek.

Příjemné je, že program je téměř celý přeložen do češtiny! Navíc není vytvořen pouze pro systém Windows. Nejaktuálnější verzi stáhnete na domovské stránce www.stellarium.org.

Převzato: Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích




Seriál

  1. Vesmír až k vám domů - díl první
  2. Vesmír až k vám domů - díl druhý
  3. Vesmír až k vám domů - díl třetí


O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »