Rok astronomie a dětský den 1. června 2009 v Krajské nemocnici v Pardubicích
Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích. Autor: Petr KomárekAstronomie je věda krásná, vznešená, posouvá obzory našeho poznání. Nicméně o mnohé bychom byli ochuzeni, kdybychom ponechali mnohé z těch nevšedních a krásných objevů a obrazů vesmíru jen v povolaných a slovutných šedým vousem a kšticí porostlých pánů vědců. A to nic ve zlém páni vědci, však jste potřební stejně jako děti, jimž upřít krásu vesmíru by bylo téměř neodpustitelné.
Pozorování Slunce. Autor: Petr KomárekA bylo se opravdu na co dívat. To nejzajímavější a nejatraktivnější byl samozřejmě dalekohled, jehož použití pro astronomii slaví v tomto roce své krásné 400 výročí. Astronomickou technikou a pohled na konečně skvrnami ozdobené Slunce zaujal však nejen děti, ale i místní lékaře, pro které bylo mírným překvapením, že se díváme dalekohledy za jasu denní oblohy. V pozdějších hodinách pak zorné pole zdobil i Měsíc.
Trefování hvězd do černé díry. Autor: Petr KomárekKromě bezpečného pohledu na naši nejbližší hvězdu si děti mohly ozkoušet trefování hvězd do černé díry, skládání hvězdného puzzle a chybět nesměl ani malý testík, kde si každý mohl ověřit jak na tom se svými znalostmi z astronomie vlastně je.
Nezbývá než poděkovat všem, kteří se podíleli na skvělé organizaci celé akce a příští rok se opět setkáme.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
