Rok astronomie a dětský den 1. června 2009 v Krajské nemocnici v Pardubicích
Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích. Autor: Petr KomárekAstronomie je věda krásná, vznešená, posouvá obzory našeho poznání. Nicméně o mnohé bychom byli ochuzeni, kdybychom ponechali mnohé z těch nevšedních a krásných objevů a obrazů vesmíru jen v povolaných a slovutných šedým vousem a kšticí porostlých pánů vědců. A to nic ve zlém páni vědci, však jste potřební stejně jako děti, jimž upřít krásu vesmíru by bylo téměř neodpustitelné.
Pozorování Slunce. Autor: Petr KomárekA bylo se opravdu na co dívat. To nejzajímavější a nejatraktivnější byl samozřejmě dalekohled, jehož použití pro astronomii slaví v tomto roce své krásné 400 výročí. Astronomickou technikou a pohled na konečně skvrnami ozdobené Slunce zaujal však nejen děti, ale i místní lékaře, pro které bylo mírným překvapením, že se díváme dalekohledy za jasu denní oblohy. V pozdějších hodinách pak zorné pole zdobil i Měsíc.
Trefování hvězd do černé díry. Autor: Petr KomárekKromě bezpečného pohledu na naši nejbližší hvězdu si děti mohly ozkoušet trefování hvězd do černé díry, skládání hvězdného puzzle a chybět nesměl ani malý testík, kde si každý mohl ověřit jak na tom se svými znalostmi z astronomie vlastně je.
Nezbývá než poděkovat všem, kteří se podíleli na skvělé organizaci celé akce a příští rok se opět setkáme.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
