Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...

mladí konstruktéři Autor: Petr Komárek
mladí konstruktéři
Autor: Petr Komárek
Představte si tábor, kde potkáte skupinu stejně smýšlejících lidí, kteří jsou stejně zbláznění do vesmíru, vědy, techniky a experimentů jako vy. A baví se třeba tím, že se snaží zkonstruovat přistávací modul pro kosmonauta. Jednotlivé týmy horečně bádají nad nejlepším záchranným systémem. Vylepšují se konstrukce brzdných padáků a přidávají se airbagy. Když je hotovo, do kabiny je vložen křehký vaječný astronaut a jde se na věc.

pozorování Slunce Autor: Petr Komárek
pozorování Slunce
Autor: Petr Komárek
Náš vesmír je ve třetím patře Domu dětí a mládeže ALFA op DELTA na Dukle. Přímo ve hvězdárně, kde po celý rok probíhají astronomické kroužky. Právě odtud se snášejí kosmické lodi. Z pěti týmů pouze jeden tvrdý dopad. Takový byl první den. Následují další čtyři, které si s tím prvním nezadají. Nejvíce táhnou fyzikální experimenty a velký dalekohled, o jehož pozorovací okno je "bitka". Jakpak také ne, když za každé pozorování a vyplněný protokol jsou body v naší celotáborovce. A tak se množí relativní čísla počtu slunečních skvrn, zákresy slunečních protuberancí i srpky krásné Venuše. Když pak Slunce na chvíli zahalí oblačnost, probíhá Space Shuttle show - kdo nejdál doletí s vymazleným modelem raktoplánu. I když se to všem v tuhle chvíli zdá jako naprostá bomba, je to jen předehra k mnohem větší parádě, která naše svěřence teprve čeká.

Rakeťáci Autor: Petr Komárek
Rakeťáci
Autor: Petr Komárek
Hned následujícího dne vyrážíme na nedalekou louku, kde jsme ustanovili provizorní kosmodrom a  odpalujeme do závratných výšin skutečnou raketu. Mnozí si při pohledu na malinký bílý kotouček návratového padáku říkali, zda se ještě vrátí. Bohužel či bohudík gravitace je neúprosná, a tak za všeobecného veselí vše opakujeme celkem třikrát se stejným úspěchem. Poslední den jsme náš tábor astronomů vyvezli až do Muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbely, kde na vlastní oči spatřili návratový modul, v němž přistál náš první a prozatím jedniný kosmonaut Vladimír Remek.

Co dodat? Pardubický astrotábor dopadl na výbornou! Sešla se skvělá parta dětí s opravdovým zájmem a touhou poznávat. Pokud se Vám náš tábor líbil, budeme rádi, když se potkáme na některém z našich astronomických kroužků, nebo opět příští rok na našem táboře. Video ze startu rakety a veškeré fotografie z tábora nejdete na veřejném profilu hvězdárny www.facebook.com/astropardubice.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Pardubice, Astronomický tábor, Hvězdárna barona Artura Krause


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »