V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora
V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...
mladí konstruktéři Autor: Petr KomárekPředstavte si tábor, kde potkáte skupinu stejně smýšlejících lidí, kteří jsou stejně zbláznění do vesmíru, vědy, techniky a experimentů jako vy. A baví se třeba tím, že se snaží zkonstruovat přistávací modul pro kosmonauta. Jednotlivé týmy horečně bádají nad nejlepším záchranným systémem. Vylepšují se konstrukce brzdných padáků a přidávají se airbagy. Když je hotovo, do kabiny je vložen křehký vaječný astronaut a jde se na věc.
pozorování Slunce Autor: Petr KomárekNáš vesmír je ve třetím patře Domu dětí a mládeže ALFA op DELTA na Dukle. Přímo ve hvězdárně, kde po celý rok probíhají astronomické kroužky. Právě odtud se snášejí kosmické lodi. Z pěti týmů pouze jeden tvrdý dopad. Takový byl první den. Následují další čtyři, které si s tím prvním nezadají. Nejvíce táhnou fyzikální experimenty a velký dalekohled, o jehož pozorovací okno je "bitka". Jakpak také ne, když za každé pozorování a vyplněný protokol jsou body v naší celotáborovce. A tak se množí relativní čísla počtu slunečních skvrn, zákresy slunečních protuberancí i srpky krásné Venuše. Když pak Slunce na chvíli zahalí oblačnost, probíhá Space Shuttle show - kdo nejdál doletí s vymazleným modelem raktoplánu. I když se to všem v tuhle chvíli zdá jako naprostá bomba, je to jen předehra k mnohem větší parádě, která naše svěřence teprve čeká.
Rakeťáci Autor: Petr KomárekHned následujícího dne vyrážíme na nedalekou louku, kde jsme ustanovili provizorní kosmodrom a odpalujeme do závratných výšin skutečnou raketu. Mnozí si při pohledu na malinký bílý kotouček návratového padáku říkali, zda se ještě vrátí. Bohužel či bohudík gravitace je neúprosná, a tak za všeobecného veselí vše opakujeme celkem třikrát se stejným úspěchem. Poslední den jsme náš tábor astronomů vyvezli až do Muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbely, kde na vlastní oči spatřili návratový modul, v němž přistál náš první a prozatím jedniný kosmonaut Vladimír Remek.
Co dodat? Pardubický astrotábor dopadl na výbornou! Sešla se skvělá parta dětí s opravdovým zájmem a touhou poznávat. Pokud se Vám náš tábor líbil, budeme rádi, když se potkáme na některém z našich astronomických kroužků, nebo opět příští rok na našem táboře. Video ze startu rakety a veškeré fotografie z tábora nejdete na veřejném profilu hvězdárny www.facebook.com/astropardubice.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
