Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora

V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...

mladí konstruktéři Autor: Petr Komárek
mladí konstruktéři
Autor: Petr Komárek
Představte si tábor, kde potkáte skupinu stejně smýšlejících lidí, kteří jsou stejně zbláznění do vesmíru, vědy, techniky a experimentů jako vy. A baví se třeba tím, že se snaží zkonstruovat přistávací modul pro kosmonauta. Jednotlivé týmy horečně bádají nad nejlepším záchranným systémem. Vylepšují se konstrukce brzdných padáků a přidávají se airbagy. Když je hotovo, do kabiny je vložen křehký vaječný astronaut a jde se na věc.

pozorování Slunce Autor: Petr Komárek
pozorování Slunce
Autor: Petr Komárek
Náš vesmír je ve třetím patře Domu dětí a mládeže ALFA op DELTA na Dukle. Přímo ve hvězdárně, kde po celý rok probíhají astronomické kroužky. Právě odtud se snášejí kosmické lodi. Z pěti týmů pouze jeden tvrdý dopad. Takový byl první den. Následují další čtyři, které si s tím prvním nezadají. Nejvíce táhnou fyzikální experimenty a velký dalekohled, o jehož pozorovací okno je "bitka". Jakpak také ne, když za každé pozorování a vyplněný protokol jsou body v naší celotáborovce. A tak se množí relativní čísla počtu slunečních skvrn, zákresy slunečních protuberancí i srpky krásné Venuše. Když pak Slunce na chvíli zahalí oblačnost, probíhá Space Shuttle show - kdo nejdál doletí s vymazleným modelem raktoplánu. I když se to všem v tuhle chvíli zdá jako naprostá bomba, je to jen předehra k mnohem větší parádě, která naše svěřence teprve čeká.

Rakeťáci Autor: Petr Komárek
Rakeťáci
Autor: Petr Komárek
Hned následujícího dne vyrážíme na nedalekou louku, kde jsme ustanovili provizorní kosmodrom a  odpalujeme do závratných výšin skutečnou raketu. Mnozí si při pohledu na malinký bílý kotouček návratového padáku říkali, zda se ještě vrátí. Bohužel či bohudík gravitace je neúprosná, a tak za všeobecného veselí vše opakujeme celkem třikrát se stejným úspěchem. Poslední den jsme náš tábor astronomů vyvezli až do Muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbely, kde na vlastní oči spatřili návratový modul, v němž přistál náš první a prozatím jedniný kosmonaut Vladimír Remek.

Co dodat? Pardubický astrotábor dopadl na výbornou! Sešla se skvělá parta dětí s opravdovým zájmem a touhou poznávat. Pokud se Vám náš tábor líbil, budeme rádi, když se potkáme na některém z našich astronomických kroužků, nebo opět příští rok na našem táboře. Video ze startu rakety a veškeré fotografie z tábora nejdete na veřejném profilu hvězdárny www.facebook.com/astropardubice.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Pardubice, Astronomický tábor, Hvězdárna barona Artura Krause


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »