Pardubická hvězdárna s Europe Direct Pardubice na 21. Aviatické pouti
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchNa 21. Aviatické pouti Jana Kašpara v Pardubicích o víkendu 4. - 5. června 2011 najdete také stánek pardubické hvězdárny a Europe Direct Pardubice. V průběhu této akce se za jasného počasí bude pozorovat Slunce, bude se možné zapojit do celoplošné soutěže pro děti a mnoho dalšího. Neposledně se také návštěvníci stánku dozvědí detaily o tom, co má pardubická hvězdárna společného s Janem Kašparem nebo co Pardubáky čeká na noční obloze v následujících měsících.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Již se stalo milou a neodmyslitelnou tradicí, že stánek pardubické hvězdárny lze rok co rok potkat na největším svátku aviatiky - Aviatické pouti Jana Kašpara v Pardubicích. Letos nově s Europe Direct Pardubice a množstvím zajímavých her i soutěží (nejen, ale hlavně) pro nejmenší.
Letový ředitel Jana Kašpara byl baron Artur Kraus
Ing. Jan KašparKaždý dobře ví, že Jan Kašpar se neodmyslitelně zapsal do historie aviatiky svým dálkovým letem z Pardubic do Prahy. Málokdo však ví o člověku, který jeho slávě významně napomohl a svými organizačními schopnostmi tak přispěl k dodnes připomínanému triumfu naší aviatiky. Nehovoříme o nikom menším než o baronu Arturu Krausovi, který nejen že přemluvil Kašparova otce, aby synovy sny o létání bral vážně, ba dokonce aby jej v jeho pokusech o dobývání oblak plně finančně podporoval. Jan Kašpar se tak díky Arturu Krausovi nestal hoteliérem, jak si jeho otec přál, nýbrž do dnešních dnů oslavovaným letcem. Byl to právě Artur Kraus, který byl Kašparovi takzvaným letovým ředitelem, radou, skutkem a především organizačně se podílel na jeho pokusech o dobytí oblak. Ve spojení těchto dvou osobností, tedy významného aviatika Jana Kašpara a vizionáře, astronoma nebo zakladatele první lidové hvězdárny ve střední Evropě, Artura Krause, máme skvělou příležitost k oslavě obou osobností. První lidová hvězdárna byla právě v Pardubicích a současná pardubická hvězdárna nese Krausovo jméno i jeho odkaz ve své činnosti, tedy v popularizaci astronomie.
Bohatý program
O víkendu 4. a 5. června se můžete těšit na bohatý program, který pro Vás tentokráte připravujeme ve spolupráci s informačním centrem Evropské unie - Europe Direct Pardubice. Kromě již tradičního a neodmyslitelného pozorování Slunce přes speciální sluneční filtr hvězdárna připravuje řadu her a soutěží pro velké i malé návštěvníky našeho stanoviště, které bude tentokrát součástí velké a dobrodružné hry o ceny. Návštěvníci si tak budou moci vypustit vlastní raketu, přesvědčit se, jak je těžké trefit Měsíc nebo si otestovat své znalosti při vyplňování některého z kvízů.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
