Pardubická hvězdárna s Europe Direct Pardubice na 21. Aviatické pouti
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchNa 21. Aviatické pouti Jana Kašpara v Pardubicích o víkendu 4. - 5. června 2011 najdete také stánek pardubické hvězdárny a Europe Direct Pardubice. V průběhu této akce se za jasného počasí bude pozorovat Slunce, bude se možné zapojit do celoplošné soutěže pro děti a mnoho dalšího. Neposledně se také návštěvníci stánku dozvědí detaily o tom, co má pardubická hvězdárna společného s Janem Kašparem nebo co Pardubáky čeká na noční obloze v následujících měsících.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Již se stalo milou a neodmyslitelnou tradicí, že stánek pardubické hvězdárny lze rok co rok potkat na největším svátku aviatiky - Aviatické pouti Jana Kašpara v Pardubicích. Letos nově s Europe Direct Pardubice a množstvím zajímavých her i soutěží (nejen, ale hlavně) pro nejmenší.
Letový ředitel Jana Kašpara byl baron Artur Kraus
Ing. Jan KašparKaždý dobře ví, že Jan Kašpar se neodmyslitelně zapsal do historie aviatiky svým dálkovým letem z Pardubic do Prahy. Málokdo však ví o člověku, který jeho slávě významně napomohl a svými organizačními schopnostmi tak přispěl k dodnes připomínanému triumfu naší aviatiky. Nehovoříme o nikom menším než o baronu Arturu Krausovi, který nejen že přemluvil Kašparova otce, aby synovy sny o létání bral vážně, ba dokonce aby jej v jeho pokusech o dobývání oblak plně finančně podporoval. Jan Kašpar se tak díky Arturu Krausovi nestal hoteliérem, jak si jeho otec přál, nýbrž do dnešních dnů oslavovaným letcem. Byl to právě Artur Kraus, který byl Kašparovi takzvaným letovým ředitelem, radou, skutkem a především organizačně se podílel na jeho pokusech o dobytí oblak. Ve spojení těchto dvou osobností, tedy významného aviatika Jana Kašpara a vizionáře, astronoma nebo zakladatele první lidové hvězdárny ve střední Evropě, Artura Krause, máme skvělou příležitost k oslavě obou osobností. První lidová hvězdárna byla právě v Pardubicích a současná pardubická hvězdárna nese Krausovo jméno i jeho odkaz ve své činnosti, tedy v popularizaci astronomie.
Bohatý program
O víkendu 4. a 5. června se můžete těšit na bohatý program, který pro Vás tentokráte připravujeme ve spolupráci s informačním centrem Evropské unie - Europe Direct Pardubice. Kromě již tradičního a neodmyslitelného pozorování Slunce přes speciální sluneční filtr hvězdárna připravuje řadu her a soutěží pro velké i malé návštěvníky našeho stanoviště, které bude tentokrát součástí velké a dobrodružné hry o ceny. Návštěvníci si tak budou moci vypustit vlastní raketu, přesvědčit se, jak je těžké trefit Měsíc nebo si otestovat své znalosti při vyplňování některého z kvízů.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628
