Artur Kraus Autor: Petr KomárekNový rok 2014 nám přinesl jedno krásné jubileum. Právě v tomto roce oslavíme nádherných 160 roků od narození legendárního pardubického popularizátora astronomie, zřizovatele první lidové hvězdárny v Čechách a propagátora sportu a technických novinek, pana barona Artura Krause. Za svůj bohatě prožitý život stihnul neuvěřitelné množství úžasných věcí, které do dnešních dob nebyly plně doceněny. Patrně až budoucí generace najdou odvahu pro nezaujatý vhled a plné docenění života a díla tohoto průkopníka tak, jak jej skutečně prožil, včetně jeho přínosu pro město Pardubice. V krátkém seriálu s názvem „160 let Artura Krause“ vás tak nyní budeme postupně seznamovat se skutky tohoto velikána, kterými se nesmazatelně zapsal do historie české astronomie, techniky či sportu.
První lyže v Pardubicích
Lyže Autor: Petr KomárekDnes nám to připadá jako naprostá samozřejmost. V každém větším městě najdeme bezpočet obchodů se sportovní výbavou, a tak s příchodem sněhobílé zimy nejednoho z nás napadne myšlenka pořídit si lyže. Ostatně v dnešní době je tento sport natolik rozšířen, že si mnozí z nás tu pravou zimní dovolenou na horách bez tohoto náčiní ani nedovedou představit. Nyní se společně vydejme proti proudu času. Konkrétně do roku 1898.
V té době bylo lyžování pouhým výstřelkem, které k nám postupně pronikalo ze Skandinávie a tak se spíše jednalo o zábavu nadšenců. Jedním z takových nadšenců byl i pardubický rodák baron Artur Kraus, který si právě roku 1898 nechal z tehdejší Kristianie dnešní OSLO poslat dva páry na svou dobu nezvyklých dopravních pomůcek.
Z dobových pramenů se můžeme dočíst, že podivuhodně tvarovaný balík s ještě tajuplnějším nápisem "S K I" vzbudil na pardubické poště značný rozruch a zájem. Zájem rovněž vzbudilo i to, co následovalo po rozbalení a uvedení do provozu. Artur Kraus na svou dobu nezvyklý dopravní prostředek testoval na trase okolo zámeckých valů a údajně i na svazích Kunětické hory, jakožto jediného vyvýšeného bodu v jinak zcela rovinaté Polabské nížině.
Zcela novému sportu se pak jezdil oddávat do Harrachova, kde toto odvětví stejně horlivě propagovala skupina tamnějších nadšenců.
V našich polabských končinách se tak stal baron Kraus široko daleko prvním lyžařem, a jak zjistíme, bylo to jen jedno z mnoha jeho prvenství. Takže až budete vyrážet na lyžovačku, vzpomeňte si, že v našem malebném polabí se právě tento sport stal "in", "trendy" a "cool" teprve před 116 lety...
Ochutnávka z dalšího dílu...
V dalším díle si připomeneme slavné začátky fotografického spolku, který založil právě Artur Kraus. Ukážeme si unikátní fotgrafie Slunce i dobové snímky Pardubic.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.