Na Mezinárodní aviatické pouti s pardubickou hvězdárnou
Návštěvníci u stánku pardubické hvězdárnyRok se s rokem sešel a kromě neodvratně se blížícího léta a s ním spojených radovánek se blíží i mnohé akce pardubické hvězdárny a Astronomické společnosti Pardubice. Na tu nejbližší a snad nemálo zajímavou si Vás v rámci Mazinárodního roku astronomie dovolujeme nyní pozvat. Odehraje se o víkendu 6. - 7. června na pardubickém letišti.
Ve dnech 6. - 7. června, tedy již tento víkend, se uskuteční již 19. ročník Mezinárodní aviatické pouti v Pardubicích. Oprávněně se jistě ptáte, co má astronomie společného s aviatikou? Možná Vám napoví, že pouť je zasvěcena prvnímu československému a českému aviatikovi Janu Kašparovi. Že stále tápate?
Pokud ani tato malá nápověda nepomohla, tak vězte, že právě baron Artur Kraus, zakladatel první lidové hvězdárny v českých zemích a velký popularizátor této královské vědy (po němž nese jméno současná hvězdárna v Pardubicích), byl nejen u prvních nesmělých krůčků Jana Kašpara ke slávě, ale navíc byl přímo jeho letovým ředitelem. Právě Artur Kraus byl oním příslovečným člověkem v pozadí, který domlouval mladému Janu Kašparovi letecká vystoupení, sháněl sponzory a byl u jeho slavného letu z Pardubic do pražské Chuchle.
Tak tedy, až budete někdy přemítat nad otázkou, co má společného astronomie a aviatika, vězte, že ta pardubická rozhodně více, než si myslíte.
Pokud byste však chtěli astronomii a aviatiku vidět bok po boku, neváhejte a zavítejte 6. a 7. června na tuto báječnou šou, kde nás rovněž potkáte.
A co Vás u našeho astro stánku čeká?
Pozorování Slunce
Hry a soutěže
Hvězdný kvíz
...a mnoho dalšího
Pro inspiraci, nebo jen jako tip na zajímavý výlet přikládáme fotogalerii z minulé Aviatické Pouti.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.