Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Dalekohled a pozorovací technika

Přednáška: Dalekohled a pozorovací technika

Galileo byl pravděpodobně první, kdo použil vynález dalekohledu k pozorování noční oblohy - narazil ovšem na odpor církve. Autor malby: Jean-Léon Huens.
Galileo byl pravděpodobně první, kdo použil vynález dalekohledu k pozorování noční oblohy - narazil ovšem na odpor církve. Autor malby: Jean-Léon Huens.
V pátek 4. listopadu od 19 hodin se ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice uskuteční mimořádně zařazená populární přednáška Ing. Antonína Švejdy, pracovníka Národního technického muzea v Praze, na téma "Dalekohledy a pozorovací technika". Na přednášku zve širokou veřejnost Hvězdárna barona Artura Krause, Astronomická společnost Pardubice a pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.

"Éra moderní astronomie začala sestrojením dalekohledu v Holandsku roku 1608. Nový přístroj zdokonalil a proslavil Galileo Galilei," připomíná v anotaci své přednášky lektor. "Převratnou konstrukci astronomického dalekohledu navrhl v Praze Johannes Kepler. Mezníkem ve vývoji bylo použití zrcadla jako objektivu dalekohledu. Pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1871 William Herschel novou planetu Uran. V polovině 19. století byla k záznamu pozorování poprvé použita fotografie. Pomocí velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní poznatek astronomie 20. století. Nové možnosti využití dalekohledu se začaly rýsovat v souvislosti s objevem radiových vln. Pozorování s pomocí viditelného světla se od 30. let minulého století postupně rozšířilo o další části elektromagnetického spektra - radiové, infračervené, ultrafialové, rentgenové a gama záření. V současnosti jsou k astronomickému pozorování využívány obří aparatury, umístěné na observatořích vysoko v horách a teleskopy na oběžné dráze."

Ing. Antonín Švejda je pracovníkem Národního technického muzea v Praze a také historikem ve světě astronomie. Ve vedoucím postu v Oddělení exaktních věd Národního muzea v Praze je od roku 1987. Jako absolvent oboru Geodézie a kartografie na ČVUT v Praze se zaměřuje především na vědecké přístroje a astronomické osobnosti. Ve svém postu se také jako konzultant účastní nesmírně zajímavého aktu - restaurování či výroby kopií vědeckých přístrojů.

Zdroj: Astropardubice.cz




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



32. vesmírný týden 2025

32. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přelet letadla přes Měsíc

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »