Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Věda v pardubických ulicích - Již tuto sobotu!

Věda v pardubických ulicích - Již tuto sobotu!

chromosféra Autor: Petr Komárek
chromosféra
Autor: Petr Komárek
V sobotu, 7. června od 10:00 do 18:00 ožije Pernštýnské náměstí a náměstí Republiky v Pardubicích vědou! Astronomové z místní Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA a Astronomické společnosti Pardubice zvou na veřejné pozorování Slunce. Návštěvníkům se tak během dne naskytnou hned dva jedinečné pohledy na naši nejbližší hvězdu. Připomeneme si tak, století od spuštění jednoho z prvních solárně vědeckých programů, který vznikl právě v Pardubicích.

Obyvatelé Pardubic i přilehlého okolí tak, budou mít možnost obdivovat žhavou krásu slunečního „povrchu“ temné skvrny ve fotosféře Slunce či proměnlivé protubaerance v jeho chromosféře. Dalekohledy se tak na moment stanou oknem, které nám ukáže naše Slunce jako ohromně dynamický svět.

Mrkněte se na Slunce, mrkne na vás taky!

pozorovani_ pardubice Autor: Petr Komárek
pozorovani_ pardubice
Autor: Petr Komárek
Kromě počítání skvrn čekají na malé výzkumníky hry a soutěže s vesmírnou tématikou, kosmické PUZZLE, nebo střelba na Měsíc.

Ne náhodou pohlížíme ke Slunci právě v roce 2014. V tomto roce si Pardubice připomínají 160. let od narození významného rodáka, technického nadšence, průkopníka sportu a především zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, pana barona Artura Krause. Zároveň si připomeneme první opravdu odborný program zaměřený na systematické pozorování sluneční činnosti. Baron Kraus prováděl sledování slunečních skvrn a jejich pravidelné zakreslování od roku 1913 až do roku 1930. Právě v Pardubicích tak vznikl zcela unikátní projekt, který ve své době neměl obdoby. Dnes víme, že počty slunečních skvrn a četnost protuberancí jsou projevem činnosti našeho slunce. Právě díky projektům jako byl Krausův sluneční program víme, že sluneční činnost se v čase mění a každých jedenáct let se střídá období slunečního maxima a minima.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »