Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Věda v pardubických ulicích - Již tuto sobotu!

Věda v pardubických ulicích - Již tuto sobotu!

chromosféra Autor: Petr Komárek
chromosféra
Autor: Petr Komárek
V sobotu, 7. června od 10:00 do 18:00 ožije Pernštýnské náměstí a náměstí Republiky v Pardubicích vědou! Astronomové z místní Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA a Astronomické společnosti Pardubice zvou na veřejné pozorování Slunce. Návštěvníkům se tak během dne naskytnou hned dva jedinečné pohledy na naši nejbližší hvězdu. Připomeneme si tak, století od spuštění jednoho z prvních solárně vědeckých programů, který vznikl právě v Pardubicích.

Obyvatelé Pardubic i přilehlého okolí tak, budou mít možnost obdivovat žhavou krásu slunečního „povrchu“ temné skvrny ve fotosféře Slunce či proměnlivé protubaerance v jeho chromosféře. Dalekohledy se tak na moment stanou oknem, které nám ukáže naše Slunce jako ohromně dynamický svět.

Mrkněte se na Slunce, mrkne na vás taky!

pozorovani_ pardubice Autor: Petr Komárek
pozorovani_ pardubice
Autor: Petr Komárek
Kromě počítání skvrn čekají na malé výzkumníky hry a soutěže s vesmírnou tématikou, kosmické PUZZLE, nebo střelba na Měsíc.

Ne náhodou pohlížíme ke Slunci právě v roce 2014. V tomto roce si Pardubice připomínají 160. let od narození významného rodáka, technického nadšence, průkopníka sportu a především zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, pana barona Artura Krause. Zároveň si připomeneme první opravdu odborný program zaměřený na systematické pozorování sluneční činnosti. Baron Kraus prováděl sledování slunečních skvrn a jejich pravidelné zakreslování od roku 1913 až do roku 1930. Právě v Pardubicích tak vznikl zcela unikátní projekt, který ve své době neměl obdoby. Dnes víme, že počty slunečních skvrn a četnost protuberancí jsou projevem činnosti našeho slunce. Právě díky projektům jako byl Krausův sluneční program víme, že sluneční činnost se v čase mění a každých jedenáct let se střídá období slunečního maxima a minima.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »