Propagační akce pardubické hvězdárny na aviatické pouti v Pardubicích
Pohled na letištní plochu ze stánku pardubické hvězdárnyVe dnech 31.5. – 1.6. 2008 se na pardubickém letišti kromě desítek zajímavých letadel a jiných technických exponátů představila i Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomická společnost Pardubice.
Organizátoři Aviatické pouti vyhradili členům ASP potažmo Hvězdárny b. A. Krause plochu pro propagační stánek výměnou za brigádníka z řad ASP, který měl dohlížet na pořádek v době hlavního programu v průběhu obou dnů.
Návštěvníci u stánku pardubické hvězdárnyNávštěvníci aviatické pouti tak měli možnost se dozvědět o spojitosti astronomie
a aviatiky v Pardubicích - o osobě barona Krause, po kterém se jmenuje naše hvězdárna a který ve své podstatě napomohl Janu Kašparovi s organizací jeho letů. Bez jeho přičinění by jistě tak brzy a s takovým úspěchem oblohu nedobyl.
Pozorování Slunce refraktorem přes filtrVelkým lákadlem jak pro děti, tak pro dospělé, bylo pozorování sluneční fotosféry, byť ochuzené o všechny sluneční skvrny, neboť sluneční aktivita je ještě stále
v minimu. Byl jistě zážitek, podívat se na naši nejbližší hvězdu a přitom se dozvědět
o způsobech, kterak bezpečně a bez rizika pozorovat blížící se zatmění Slunce, které bude z našich zeměpisných šířek pozorovatelné 1. srpna jako částečné. O bohatosti měsíce srpna výjimečné úkazy se lidé dozvěděli z Baronesy - čtvrtletníku hvězdárny.
Pro některé bylo samotné zjištění, že je v Pardubicích hvězdárna, vítanou novinkou. O to víc je nadchlo, že hvězdárna je přístupna veřejnosti a že se v ní nachází druhý největší dalekohled v ČR, který je určen právě k účelům lidovýchovným
a popularizačním. Nutno podotknout, že naše observatoř je tu již šestnáctým rokem. Nicméně právě proto jsme uspořádali tuto akci, která měla přiblížit hvězdárnu
a zejména astronomii v Pardubicích lidem, kteří o nás buď ještě neslyšeli, nebo stále nevědí, co si mají pod názvem Hvězdárna barona Artura Krause představit. O tom, zdali byla naše snaha úspěšná, se přesvědčíme až s odstupem času.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628