Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Propagační akce pardubické hvězdárny na aviatické pouti v Pardubicích

Propagační akce pardubické hvězdárny na aviatické pouti v Pardubicích

Pohled na letištní plochu ze stánku pardubické hvězdárny
Pohled na letištní plochu ze stánku pardubické hvězdárny
Ve dnech 31.5. – 1.6. 2008 se na pardubickém letišti kromě desítek zajímavých letadel a jiných technických exponátů představila i Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomická společnost Pardubice.

Organizátoři Aviatické pouti vyhradili členům ASP potažmo Hvězdárny b. A. Krause plochu pro propagační stánek výměnou za brigádníka z řad ASP, který měl dohlížet na pořádek v době hlavního programu v průběhu obou dnů.

Návštěvníci u stánku pardubické hvězdárny
Návštěvníci u stánku pardubické hvězdárny
Návštěvníci aviatické pouti tak měli možnost se dozvědět o spojitosti astronomie a aviatiky v Pardubicích - o osobě barona Krause, po kterém se jmenuje naše hvězdárna a který ve své podstatě napomohl Janu Kašparovi s organizací jeho letů. Bez jeho přičinění by jistě tak brzy a s takovým úspěchem oblohu nedobyl.

Pozorování Slunce refraktorem přes filtr
Pozorování Slunce refraktorem přes filtr
Velkým lákadlem jak pro děti, tak pro dospělé, bylo pozorování sluneční fotosféry, byť ochuzené o všechny sluneční skvrny, neboť sluneční aktivita je ještě stále v minimu. Byl jistě zážitek, podívat se na naši nejbližší hvězdu a přitom se dozvědět o způsobech, kterak bezpečně a bez rizika pozorovat blížící se zatmění Slunce, které bude z našich zeměpisných šířek pozorovatelné 1. srpna jako částečné. O bohatosti měsíce srpna výjimečné úkazy se lidé dozvěděli z Baronesy - čtvrtletníku hvězdárny.

Pro některé bylo samotné zjištění, že je v Pardubicích hvězdárna, vítanou novinkou. O to víc je nadchlo, že hvězdárna je přístupna veřejnosti a že se v ní nachází druhý největší dalekohled v ČR, který je určen právě k účelům lidovýchovným a popularizačním. Nutno podotknout, že naše observatoř je tu již šestnáctým rokem. Nicméně právě proto jsme uspořádali tuto akci, která měla přiblížit hvězdárnu a zejména astronomii v Pardubicích lidem, kteří o nás buď ještě neslyšeli, nebo stále nevědí, co si mají pod názvem Hvězdárna barona Artura Krause představit. O tom, zdali byla naše snaha úspěšná, se přesvědčíme až s odstupem času.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »