Úvodní strana  >  Novinky  >  Kosmonautika

Kosmonautika

Vít Straka Kosmonautika

Fotbalová sázka na ISS

Světový šampionát ve fotbale v Brazílii díky řídícímu středisku sleduje i posádka Mezinárodní vesmírné stanice - a uzavírá sázky! V rámci jedné z nich po čtvrteční prohře USA s Německem vyholil německý astronaut Alexandr Gerst elektrickým strojkem hlavy svým dvěma americkým kolegům, mezi nimi i samotnému veliteli stanice. Fotky a video v americkém článku.
Pointa je v tom, že Gerst je plešatý.
Vít Straka Kosmonautika

Sojuz je v kosmu

Avizovaný start proběhl bez potíží a při hezkém počasí noční kazašské stepi a posádka složená z ruského, amerického a německého astronauta je na cestě ke kosmické stanici, se kterou se spojí (pokud se neobjeví problémy) zítra v 03:48 ráno našeho času.
Dnešní start rakety Sojuz z Gagarinovy rampy Autor: NASA
Dnešní start rakety Sojuz z Gagarinovy rampy
Autor: NASA
Vít Straka Kosmonautika

Sledujte start kosmonautů

Dnes večer má z Bajkonuru zamířit k Mezinárodní kosmické stanici nová posádka v lodi Sojuz TMA-13M. Pokud chcete start sledovat živě, přenos na TV NASA začíná ve 21 hodin našeho času. Ve 21:15 následují reprízy aktivit posádky před nástupem do lodi a ve 21:57 samotný start.
Vít Straka Kosmonautika

Drak letí domů

Komerční kosmická loď Dragon napěchovaná 1,8 tunami nákladu, byla dnes v 15:26 SELČ uvolněna robotickou paží stanice ke svému odletu po 28denní misi na ISS. Její odlet od stanice proběhl 428 kilometrů nad územím Austrálie, v době orbitální noci. Přistát v Pacifiku má ještě dnes večer.
Dosednutí nákladního modulu lodi do oceánu několik set kilometrů od západního pobřeží USA potvrdila SpaceX ve 21:06 SELČ.
Loď Dragon ukončuje pobyt na stanici Autor: NASA
Loď Dragon ukončuje pobyt na stanici
Autor: NASA
Vít Straka Kosmonautika

Ze stanice ISS se bezpečně vrací další posádka

Rus Michail Ťurin, Japonec Kojči Wakata a Rick Mastracchio z NASA dnešního dne opustili po více než šesti měsících (po 188 dnech) stanici ISS v lodi Sojuz TMA-11M a v 03:58 ráno našeho času (přesně dle plánu) za asistence padáků a raketových motorů přistáli ve stepi Kazachstánu. Sbírku fotek z přistání najdete na webu NASA stejně jako video.

Přistání lodi Sojuz TMA-11M zmírněné zážehem trysek Autor: NASA
Přistání lodi Sojuz TMA-11M zmírněné zážehem trysek
Autor: NASA
Vít Straka Kosmonautika

Nouzový výstup z ISS

Zítra, ve středu 23. dubna, vystoupí z paluby stanice ISS ve skafandrech dva Američané, aby za zhruba 2 a půl hodiny vyměnili porouchanou řídící jednotku. Přenos z této zajímavé události vám nabídneme počínaje třetí hodinou odpoledne!
Vít Straka Kosmonautika

Dragon přiletěl do cíle!

Zásobovací plavidlo Dragon SpaceX-3 dnes ve 13:14 SELČ (přesně podle plánu) posádka stanice ISS zachytila vnější robotickou paží necelých deset metrů daleko. Přílet lodi byl v předchozích hodinách pronásledován menšími výpadky signálu Dragonu, ale vše se zdárně podařilo a tak se Drak stane kolem 15:45 pevnou částí stanice.
Dragon a k němu připojená robotická paže stanice Autor: TV NASA
Dragon a k němu připojená robotická paže stanice
Autor: TV NASA



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »