Úvodní strana  >  Novinky  >  Kosmonautika

Kosmonautika

Vít Straka Kosmonautika

Přistání na Měsíci

Dnešní modrý úplněk symbolicky značí 44 roků od chvíle, kdy v Moři dešťů (v oblasti měsíčních Apenin) přistál výsadkový modul Falcon lodi Apollo 15 s astronauty Davidem Scottem a Jamesem Irwinem, zatímco jejich kolega Alfred Worden čekal na nízké lunární orbitě v mateřské lodi Endeavour. Vojenští piloti, inovativním způsobem přetavení v geology, zde po několik dnů prováděli terénní průzkum. Na konci posledního výstupu na měsíční povrch provedl velitel Scott známý pokus s kladivem a sokolím pírkem, který si můžeme připomenout na videu

Vít Straka Kosmonautika

Na ISS je nová posádka

Včera ve 23:02 SELČ odstartovala z Bajkonuru loď Sojuz TMA-17M se třemi kosmonauty: Oleg Kononěnko (Rusko), Kjell Lindgren (USA) a Kimiya Yui (Japonsko). I přes počáteční potíže s vyklopením jednoho ze solárních panelů se loď úspěšně připojila ke stanici po necelých šesti hodinách letu a její posádka zde zůstane zhruba do Vánoc. 
Na video ze startu se můžete podívat youtubu NASA, stejně jako na přílet k ISS a přivítání posádky na její palubě.

Vít Straka Kosmonautika

Stanice ISS v ohrožení

Tříčlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice se dnes musela ukrýt do připojené lodi Sojuz kvůli blízkému průletu nekontrolovatelného fragmentu ruské meteorologické družice kolem orbitálního komplexu. Nejmenší vzdálenost dělila obě tělesa krátce po 14. hodině našeho času. Kosmonauti nyní obnovují standardní režim práce. Zdroj: NASA

Josef Chlachula Kosmonautika

Nouzový režim New Horizons

Pozemní středisko ztratilo 4. července v 17:54 UT signál ze sondy New Horizons. Příjem signálu byl obnoven v 19:15 UT. Ať už byl důvod výpadku jakýkoliv, sonda přepnula na záložní počítač, přešla do nouzového režimu a začala znovu vysílat k Zemi. Řídící tým situaci vyhodnocuje. Signál putuje skoro 4,5 hodiny, potvrzení tedy trvá skoro 9 hodin, takže uvedení sondy zpět do vědeckého režimu může nějakou dobu potrvat. Viz zprávu.

Michal Václavík Kosmonautika

Nákladní kosmická loď Dragon zničena

Nákladní kosmická loď Dragon, která odstartovala v 16:21:11 SELČ k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), byla zničena při havárii nosné rakety Falcon 9. Přibližně 2 minuty a 20 sekund po startu došlo k poruše na druhém stupni nosné rakety a její destrukci společně s užitečným zatížením. Bližší informace budou uvedeny na večerní tiskové konferenci NASA.

Dušan Majer Kosmonautika

Start oceánografické družice se odkládá

Společný projekt americké a francouzské kosmické agentury – půltunový satelit Jason-3 určený k topografickým měřením oceánů včetně výšky hladiny a vln, měl podle původních plánů odstartovat 22. července 2015. Družice se již připravovala na transport z montážní haly ve Francii na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, když se zjistilo, že jedna z trysek je něčím znečištěná. To s sebou nese další práci a kontroly, ve výsledku tedy odklady startu. Momentálně se hovoří o tom, že by Falcon 9 s tímto satelitem mohl odstartovat až v polovině srpna. Více na kosmonautix.cz.

Dušan Majer Kosmonautika

Příští týden zahyne MESSENGER

Kosmická sonda Messenger si i přes své prodloužení života žel už moc neužije. NASA naplánovala její destrukci už na příští týden 30. dubna; krátce předtím však sonda ještě stihne vyfotografovat a zaslat detailní fotografie Merkurova povrchu z místa, na něž tvrdě vzápětí dopadne. Více.

Martin Gembec Kosmonautika

Maratón na Marsu dokončen

24. března 2015 (sol 3968) popojela Opportunity na Marsu o 46,5 metru, čímž její celková ujetá vzdálenost vzrostla na 42 198 metrů. Protože délka maratónského běhu je 42 195 m, ujela Opportunity na Marsu maratón. Potřebovala k tomu sice více než 11 roků, ale hodně času trávila výzkumnými úkoly. Nyní se nachází v oblasti kráteru Endeavour nazvané příznačně Marathon Valley (údolí Marathon). Zdroj

Martin Gembec Kosmonautika

DAWN vidí krátery na Ceres

Sonda DAWN, která už přinesla úžasné poznatky o planetce Vesta, je nyní na cestě k největšímu tělesu mezi Marsem a Jupiterem. A její snímky už dosahují takové kvality, že začínáme vidět krátery na povrchu Cerery. Máme se tedy na co těšit. Více.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »