Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Nová exoplaneta typu super-Země byla objevena v tzv. obyvatelné zóně v okolí červeného trpaslíka Gliese 163 pomocí evropského spektrometru HARPS. Planeta s označením Gliese 163c o minimální hmotnosti 6,9 hmotností Země oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za necelých 26 dnů.

Termínem super-Země jsou označovány exoplanety, jejichž hmotnost leží v rozmezí 2 až 10 hmotností Země a které jsou s největší pravděpodobností kamennými planetami a obsahují vodu. Gliese 163 je blízký červený trpaslík, který je vzdálen od Země 50 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Mečouna. Další velká exoplaneta Gliese 163b, která byla o něco dříve objevena u stejné hvězdy, obíhá v menší vzdálenosti, přičemž jeden oběh vykoná za 9 dnů. Třetí předpokládaní planeta v tomto systému, jejíž existence zatím nebyla potvrzena, by mohla obíhat ze všech planet nejdále od mateřské hvězdy.

Předpokládaná velikost planety Gliese 163c je mezi 1,8 až 2,4 průměru Země za předpokladu, že je složena především z horniny a vody. Z mateřské hvězdy dostává v průměru asi o 40 % energie více než Země ze Slunce, a proto je teplejší. Pro srovnání, Venuše dostává o 90 % energie více než Země. Zatím neznáme chemické složení atmosféry planety Gliese 163c, avšak předpokládáme, že je zvětšenou verzí zemské atmosféry, a tudíž její povrchová teplota by se mohla pohybovat kolem +60 °C. Většina složek života na naší Zemi (rostliny, zvířata, eventuelně člověk) není schopna přežít teploty vyšší než 50 °C, nicméně mnoho extremofilních mikroorganismů se může rozvíjet i za teplot podstatně vyšších.

Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Pátrání po obyvatelných exoplanetách je jedním ze základních pozorovatelských úkolů. V současné době je jich známo 6 (včetně tolik diskutované planety Gliese 581g), přičemž většina z nich byla objevena v roce 2011. Čtyři z těchto planet: Gliese 581d, Gliese 667Cc, Gliese 581g a Gliese 163c, obíhají kolem červených trpasličích hvězd spektrální třídy M. Planeta HD 85512b obíhá kolem hvězdy spektrální třídy K (svými parametry leží mezi malým červeným trpaslíkem a Sluncem). Pouze exoplaneta Kepler-22b krouží kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třída G).

Všechny tyto planety jsou větší než Země, ale ještě jsou považovány za potenciálně obyvatelné přinejmenším pro jednoduché formy života. Vědci se pokoušejí zkonstruovat lepší pozemní i kosmické observatoře, které budou v příštím desetiletí schopné detekovat i menší tělesa mnohem podobnější Zemi.

Astronomická družice NASA s názvem Kepler objevila celkem 27 kandidátů na potenciálně obyvatelné planety mezi 2 300 exoplanetami, které čekají na potvrzení. Některé z nich by mohly být velmi podobné Zemi. Bohužel, jsou od nás mnohem dále než Gliese 163c a bude téměř nemožné určit i během dalších pozorování, zda se opravdu jedná o obyvatelné planety. Avšak ze statistických analýz pozorování družice Kepler vyplývá, že takové planety jsou v naší Galaxii docela běžné. Proto lze očekávat, že v blízkém okolí Slunce bude objeveno mnohem více planet podobných Zemi, jako je například Gliese 163c.

Zdroj: phys.org.news a phl.upr.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Dalekohled Kepler


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »