20. vesmírný týden 2011

Obloha:

Měsíc je v úplňku v úterý 17. května. Poslední období astronomické noci si můžeme užívat po 23. hodině kolem víkendu, kdy Měsíc vychází stále později. Od konce května už Slunce ani neklesne 18° pod obzor a astronomická noc nenastane.

Planety viditelné okem: Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jižním obzorem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která bude od Saturnu už jen půl stupně.
Další planety jsou vidět ráno těsně před východem Slunce. Největší naději na spatření máme u Venuše a Jupiteru. Merkur zjasňuje a mohl by být také k nalezení pomocí jasnější Venuše. Mars je z našich šířek prakticky nepozorovatelný. Přibližné polohy planet v těchto dnech najdete např. na webu S&T.

Aktivita Slunce je nízká, ale pořád můžeme vidět nějaké skupiny skvrn. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem. Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Kosmonautika:

• Raketoplán Endeavour má nejbližší plánovaný start v pondělí 16. května ve 14:56 SELČ. Pravděpodobnost vhodného počasí je celkem vysoká (70 %), avšak kdyby se start musel odložit, v úterý je mnohem nižší. Další startovní okna jsou k dispozici podle následujícího rozpisu.
• 19. května je plánován start Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi ST-2 a GSAT-8. Více na webu ESA.
• 20. května má z Bajkonuru odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí Telstar-14R (Estrela do Sul 2).
• ESA také oznámila, že její kosmodrom ve Francouzské Guyáně je připraven k vysílání tří typů raket, Ariane, Sojuz a Vega. Brožurka (EN).

Výročí

• 17. května 1836 (175 let) se narodil Norman Lockyer. Je považován za objevitele prvku hélium ve spektru Slunce. Je znám i jako zakladatel časopisu Nature.
• 19. května 1971 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 2. Společně se sesterskou Mars 3 přiletěla k Marsu v listopadu 1971 a pracovala na jeho oběžné dráze do srpna 1972. Přistávací pouzdro Mars 2 však nepřistálo úspěšně a neozvalo se. Na Marsu panovala celoplanetární bouře, takže ani podrobné snímky povrchu nebylo možné po příletu provádět. Podařilo se jí získat základní informace o planetě. Snímkovala 22 km vysoké sopky, zjistila výskyt atomárního vodíku a kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry, teploty na povrchu v rozmezí -110 až +13 °C. Podařilo se získat také informace o tlaku na povrchu, množství vodní páry a výšce ionosféry. Byla pořízena výšková a gravimetrická měření a také měření magnetického pole Marsu. Několik obrázků.
• 19. května 1961 (50 let) proletěla kolem Venuše sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě. Kolem Venuše pouze proletěla ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů. Startovala dva měsíce před Gagarinem (12. 2. 1961) na raketě Molnija. Přesné údaje o průletu nejsou známy, protože sonda se na meziplanetární dráze brzy odmlčela, výše uvedený údaj je odhadem z předchozí telemetrie.