V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
