V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
