V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
