V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají...
Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu,...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje do pozororuhodných podrobností vnitřní části prachového a plynného disku, který obklopuje hvězdu AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl...
Podivně vyhlížející "stvoření" na fotografii nahoře vpravo od středu je plynové mračno známé jako kometární globule. Tato globule se ovšem protrhla. Kometární globule jsou typicky charakteristické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Vzhledem k těmto rysům mají kometární globule...
Jedna z nejjasnějších hvězd na obloze má asi planety. Fomalhaut, sedmnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze je vzdálená zhruba 22 světelných let, ale její stáří je jen zlomkem stáří našeho Slunce. Nedávná pozorování v dalekém infračerveném světle za pomoci detektorů chlazených na...
Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje význačné detaily vnitřní části disku z prachu a plynu kolem hvězdy AB Aurigae. Uzlíky materiálu, které jsou zde vidět poprvé, mohou velmi dobře představovat ranné stadium procesu, který by mohl vyústit vznikem planet během...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
