Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdy vzdorují černé díře: nový výzkum prokázal stabilní oběžné dráhy kolem centra Mléčné dráhy

Hvězdy vzdorují černé díře: nový výzkum prokázal stabilní oběžné dráhy kolem centra Mléčné dráhy

Malířova představa černé veledíry v centru Galaxie obklopené horkým akrečním diskem, jímž se proplétají silokřivky organizovaného magnetického pole. Malířův koncept je založen na reálných měřeních charakteru magnetického pole v okolí objektu Sgr A* s pomocí přístroje Event Horizont Telescope, jež byla v roce 2015 publikována v Science.
Autor: © M. Weiss/CfA

Nové pozorování provedené přístrojem ERIS na dalekohledu Very Large Telescope (Evropská jižní observatoř) vyvrací předpoklad, že supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy pohlcuje okolní prachové objekty. Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty se podílel na studii, která byla nyní publikována v časopise Astronomy & Astrophysics. 

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Floriana Peißkera z Kolínské univerzity použil nový pozorovací přístroj ERIS (Enhanced Resolution Imager and Spectrograph) na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) v Chile, aby prokázal, že několik takzvaných prachových objektů obíhá po stabilních drahách kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru naší galaxie. Dřívější studie předpokládaly, že některé z těchto objektů by mohly být černou dírou pohlceny. Nová data tuto domněnku vyvracejí. Výsledky byly publikovány pod názvem „Closing the gap: Follow-up observations of peculiar dusty objects close to Sgr A* utilizing ERIS“ v časopise Astronomy & Astrophysics. Michal Zajaček (Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita), druhý autor studie, dříve pracoval na modelu „hvězdy zahalené prachem“, který dokázal popsat několik klíčových vlastností těchto prachových objektů. Pozorovací výsledky nedávno získané pomocí VLT poskytují novou podporu pro tento scénář.  

Studie se zaměřila na čtyři z těchto neobvyklých vesmírných těles, která byla v posledních letech předmětem mnoha diskusí. Zejména G2 byl dlouho považován za pouhý oblak plynu a prachu. Předpokládalo se, že bude nejprve prodloužen gravitační slapovou silou Sagittaria A*, což je proces známý jako „spagetifikace“, a poté zničen. Konkrétní pozorování provedená pomocí přístroje ERIS, který zachycuje záření v blízké infračervené oblasti, však ukazují, že G2 se pohybuje po stabilní eliptické oběžné dráze. To naznačuje, že uvnitř prachového mraku se nachází hvězda. Tyto výsledky potvrzují, že centrum Mléčné dráhy není pouze destruktivní, ale může být také překvapivě stabilní. 

Dvojhvězda D9, kterou Peißker a Zajaček objevili v roce 2024, zůstává stabilní i přes enormní slapové síly černé díry. Jedná se o první známou dvojhvězdu, která byla pozorována tak blízko supermasivní černé díry. Teoreticky by se hvězdy v systému D9 mohly spojit a vytvořit jednu masivnější hvězdu v důsledku silných slapových sil supermasivní černé díry. Dosavadní data z ERIS však ukazují, že D9 zůstává nedotčena. Totéž platí pro objekty X3 a X7, které také obíhají po stabilních drahách a jsou proto méně křehké, než naznačovaly dřívější modely. 

„Skutečnost, že se tyto objekty pohybují tak stabilním způsobem tak blízko černé díry, je fascinující,“ říká Florian Peißker. „Naše výsledky ukazují, že Sagittarius A* je méně destruktivní, než se dříve předpokládalo. To činí centrum naší Galaxie ideální laboratoří pro studium interakcí mezi černými dírami a hvězdami.“ 

Výsledky ukazují, že procesy v centru Mléčné dráhy jsou složitější, než se dosud předpokládalo. „Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy má nejen schopnost ničit hvězdy, ale může také stimulovat jejich vznik nebo vznik poměrně exotických prachových objektů, nejspíše prostřednictvím slučování dvojhvězd,“ vysvětluje Michal Zajaček. Budoucí pozorování z ERIS a Extremely Large Telescope (ELT) – který je momentálně ve výstavbě – by měly pomoci dále sledovat vývoj těchto objektů a pochopit, jak mohou hvězdy přežít i v extrémních oblastech vesmíru. 

Kontakt pro média: 
Dr. Michal Zajaček 
Masarykova univerzita 
+420 549 49 8773 
zajacek@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomy & Astrophysics

Převzato: sci.muni.cz (Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta)



O autorovi

Michal Zajaček

Michal Zajaček

Michal Zajaček sa narodil 31. 12. 1988 v Malackách na Slovensku. Počas základnej a strednej školy sa venoval astronómii a astrofyzike amatérsky a zapájal sa do rôznych súťaží, najmä “Čo vieš o hviezdach?” a Astronomickej olympiády. V roku 2009 nastúpil na Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Karlovej v Prahe, kde ukončil v roku 2014 magisterské štúdium Astronómie a Astrofyziky. V tom istom roku nastúpil ako doktorand do Medzinárodnej školy Maxa Plancka v Kolíne nad Rýnom a v Bonne v Nemecku. Predmetom jeho výskumu je Galaktické centrum, procesy v galaktických jadrách, astrofyzika kompaktných objektov (najmä neutronových hviezd) a vo všeobecnosti dynamika a žiarivé procesy v rôznych astrofyzikálnych sústavách. Aktívne sa podielal aj na príprave pozorovacích plánov  na Very Large Telescope (VLT), rádioteleskop v Effelsbergu, Very Large Array (VLA) a Very Long Baseline Interferometry (VLBI).

Štítky: Supermasivní černá díra


3. vesmírný týden 2026

3. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 1. do 18. 1. 2026. Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem je vidět ráno a dopoledne. Večer je jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem jsou Jupiter a Uran. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je trochu zvýšená a nastala i slabší polární záře. Po startu Falconu 9 z Kalifornie mohli pozorovatelé v Evropě spatřit jeho horní stupeň, když vypouštěl zbytky paliva před deorbitací. Mise Crew-11 na ISS končí asi o měsíc dříve pro zdravotní potíže jednoho z členů. Je možné, že 17. ledna začne vývoz rakety SLS mise Artemis II kolem Měsíce. Před 40 lety sledovala sonda Voyager 2 zblízka planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Falkon 9

Náhodné pozorování při podvečerním výstupu na Plešivec.

Další informace »