Jak staré jsou prstence Saturnu?
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Byť byla existence prstenců potvrzena u všech plynných obrů v našem planetárním systému, každý člověk si je vybaví skoro výhradně v souvislosti se Saturnem. U této planety jsou totiž zdaleka nejvýraznější, rozlišit je dokážou i ty vůbec nejmenší a nejlevnější dalekohledy. Proč tomu tak ale je, když u ostatních planet na to stačí sotva ty nejlepší dalekohledy co existují? A obepínají prstence Saturn odjakživa?
Tato kosmická krása je zkrátka i po desítkách let zkoumání zahalena tajemstvím. Jednou z největších otázek je právě stáří prstenců. Nový výzkum zakládající se na datech ze sondy Cassini, jediné umělé oběžnice Saturnu, nám nyní dal nejspíše konečně tu správnou odpověď. Podle dat z prachového analyzátoru na sondě vědci určili, že prstence má druhá největší planeta Sluneční soustavy asi jen posledních maximálně 400 milionů let. Planeta je přitom stará kolem 4,5 miliardy let. V kosmických měřítkách je tak doba existence prstenců jen jako mrknutí oka.
Vědci tuto domněnku opírají o fakt, že prstence jsou mimořádně čisté a nezaprášené, přičemž převážně (z 98 %) je tvoří vodní led. Sluneční soustavou se přitom pohybují drobná prachová zrníčka, která by měla ulpívat na všem, co cestou potkají. A právě částice v prstencích jsou mimořádně málo zaprášené. Je to zhruba stejné, jako když byste kontrolovali stáří domu podle toho, jak zaprášené jsou parapety. Prostě je přejedete prstem a určíte, jak dlouho už tady asi stojí bez úklidu.
Není vyloučeno, že za nějakou dobu prstence zase pomalu zmizí. Když vznikly teprve před nedávnou dobou, mohlo by se jednat pouze o přechodný útvar. Podle předchozích studií by k tomu mohlo dojít již za 100 milionů let, jelikož led, který prstence převážně tvoří, pomalu padá do atmosféry planety.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org
O autorovi
Jan Herzig
Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.
