Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Perseverance vyložil poslední vzorek
Jan Herzig Vytisknout článek

Rover Perseverance vyložil poslední vzorek

Selfie, které si pořídil rover Perseverance 20.ledna s jedním z vyložených vzorků
Autor: NASA/JPL/MSSS

Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.

Tyto vzorky hornin by podle vědců mohly skrývat velké množství informací o geologických procesech, které v kráteru Jezero probíhaly již před čtyřmi miliardami let. Vedle toho také nabídnou řadu informací o složení povrchových vrstev rudé planety. Jeden pár vzorků je zdánlivě prázdný, představuje vzorek marsovské atmosféry.

Pro důkladnou analýzu je však zapotřebí vědeckých přístrojů mnohem větších a sofistikovanějších, než jsme v současné době schopni dopravit na povrch Marsu. Perseverance proto každý jednotlivý vzorek o velikosti křídy uzavřela do speciálního kontejneru, 18,6 centimetrů dlouhé úzké trubičky z titanu. Ve chvíli, kdy si vědci byli jisti, že je nasbírán dostatek hornin, mohli přejít k vysazení kontejnerů na povrch. Tento proces začal s prvním vzorkem kolem 20. prosince loňského roku a byl dokončen vysazením desátého kontejneru v těchto dnech. Proces musel být extrémně přesný, aby bylo možné kontejnery nalézt i pod prachem, který se na nich v důsledku marťanských písečných bouří velmi pravděpodobně nahromadí. Jednotlivé vzorky byly uloženy pět až patnáct metrů od sebe. Celá oblast, kam byly jednotlivé kontejnery umístěny, byla nazvána Three Forks (v překladu tři vidličky).

Poslední vyložený vzorek Autor: NASA/JPL/MSSS
Poslední vyložený vzorek
Autor: NASA/JPL/MSSS
Jedná se o první část programu Mars Sample Return, který nemá za cíl nic menšího než dopravit na Zemi nejspíše úplně první vzorky hornin z jiné planety v dějinách, podle současného plánu by k tomu mělo dojít roku 2033 („nejspíše píšeme proto, že podobný cíl by chtěla splnit i Čína se sondou Tianwen 3, a to již v roce 2031; k této misi je však k dispozici mnohem méně informací a je tak menší pravděpodobnost, že se vše stihne v tomto termínu). Tyto vyložené vzorky však poslouží jen jako jakási záloha. Po změně strategie programu MSR bylo totiž rozhodnuto, že hlavní vzorky zůstanou v útrobách roveru, který je roku 2030 rovnou předá landeru s raketou, jež je vynese na orbitu Marsu. Pokud by ale vozítko za sedm let nebylo schopno dojet k landeru a předat vzorky, budou k dispozici dva vrtulníky podobné Ingenuity, které sesbírají nyní vykládané vzorky. Více o aktuální podobě tohoto ambiciózního programu jsme informovali zde.

Uložením vzorků a přejetím regionu zvaného Rocky Top ukončilo vozítko Perseverance jeden velký projekt nazývaný Delta Front Campaign, který probíhal již od dubna minulého roku.  V jeho rámci bylo zkoumáno okolí vyschlé říční delty, která se v kráteru Jezero nachází. V regionu Rocky Top zaznamenalo vozítko geologický přechod, na jehož počátku se ještě nachází kameny, jejichž vzhled a způsob uložení odpovídají původnímu jezeru. Za ním se už začaly objevovat kameny, které musely být utvořeny v řece, která se do jezera vlévala, nebo v její deltě. Byl tím tak zahájen nový projekt nazvaný Delta Top Campaign. S dalším pohybem vozítka touto říční deltou očekávají vědci, že bude rover nacházet horniny složené z větších zrn – od  písku až po velké balvany. Ty byly erozí vytvořeny v toku řeky a následně vodou doneseny až do jezera, kde je dnes nejspíš najdeme právě ve vyschlé deltě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Mars Sample Return, Geologie, Kráter Jezero, Mars Rover 2020, Rover Perseverance, Perseverance, Mars


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »